Po pěti letech je naděje na urovnání izraelsko-tureckých vztahů

K dohodě, která by mohla po pěti letech ukončit napětí ve vzájemných vztazích, dospěly Turecko a Izrael. Vztahy obou zemí jsou narušeny od incidentu, při němž Izraelci zasáhli v roce 2010 proti humanitární flotile mířící do palestinského Pásma Gazy a zabili deset lidí, z toho devět Turků.

„Dohoda ještě nebyla podepsána a musíme ještě pracovat na několika detailech, ale krize už je zažehnána,“ řekl nejmenovaný izraelský představitel deníku Haarec. Tel Aviv se prý v dohodě zaváže k zaplacení 20 milionů dolarů (500 milionů korun) do zvláštního fondu, z něhož budou odškodněny rodiny obětí tureckých občanů, kteří byli zabiti či zraněni izraelským válečným námořnictvem. Turecko se zaváže, že jeho parlament přijme zákon, který anuluje všechny právní nároky vůči izraelským důstojníkům a vojákům v souvislosti s incidentem, jakož i zamezí budoucím takovým nárokům. Ankara také vyhostí představitele radikálního hnutí Hamas Sáliha Arúrího.

Dohody bylo údajně dosaženo ve švýcarském Curychu, kde se ve středu setkal zvláštní vyslanec izraelského premiéra pro kontakty s Tureckem Josef Ciechonover a bezpečnostní poradce izraelského premiéra Jossi Cohen, který se má stát novým šéfem izraelské tajné služby, s náměstkem tureckého ministra zahraničí Feridunem Sinirliogluem.

K poškození vztahů Ankary a Tel Avivu došlo na konci května 2010. Příčinou sporu byl zásah Izraele proti flotile plavidel ve Středozemním moři v roce 2010, z nich největší, Mavi Marmara, bylo vypraveno z Turecka. Aktivisté chtěli poukázat na situaci, v níž se ocitají obyvatelé Pásma Gazy kvůli dlouhodobé izraelské blokádě. Tu se snažili prolomit a doručit humanitární pomoc na území ovládané palestinskými radikály z hnutí Hamas. Při zásahu izraelských jednotek zemřela desítka lidí, operace vyvolala mezi Izraelem a Tureckem ostrou diplomatickou roztržku.

Incident se dostal i před Mezinárodní trestní soud (ICC). Ten loni v listopadu rozhodl, že Izrael stíhat nebude, i když podle něj zřejmě byly spáchány válečné zločiny, ale šíří akce neodpovídá případům, jimiž se má ICC zabývat.

Turecká ambasáda v Izraeli nemá od incidentu velvyslance a do Ankary se zatím nemůže vrátit ani jeho izraelský protějšek, kterého místní úřady vypověděly rok poté. Byla přerušena také vojenská a hospodářská spolupráce a předloni Izrael zmrazil také více než padesátiletou kooperaci zpravodajců. Reagoval tím na aféru, kdy šéf turecké rozvědky prozradil Íránu jména deseti íránských agentů Mossadu a většina z nich byla popravena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 11 mminutami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 28 mminutami

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 41 mminutami

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 2 hhodinami

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 2 hhodinami

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 3 hhodinami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 4 hhodinami

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.