Netanjahu se omluvil Turecku za zásah proti humanitární flotile

Jeruzalém/Ankara - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za vojenský zásah proti humanitární flotile, která mířila do palestinského pásma Gazy. V roce 2010 při incidentu zahynulo devět tureckých aktivistů. Zásah výrazně zhoršil vztahy obou zemí. Netanjahu se omluvil během telefonátu s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, který „jménem tureckého lidu“ omluvu přijal. Předsedové vlád Izraele a Turecka pak oznámili, že vztahy států znovu vrací k normálu.

Netanjahu vyjádřil politování nad ztrátou lidských životů tureckých aktivistů a přislíbil odškodnění jejich rodinám. Zdůraznil, že tragický výsledek zásahu izraelského vojenského námořnictva nebyl záměrný, nýbrž byl údajně způsoben „operačními chybami“.

„Premiéři se dohodli na normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, včetně návratu velvyslanců a zrušení soudních kroků proti izraelským vojákům,“ prohlásil izraelský úřad. Podle prohlášení Erdoganova úřadu se oba premiéři domluvili na uzavření dohody o odškodnění rodin obětí incidentu. Netanjahu svému tureckému protějšku řekl, že Izrael podstatně zmírnil omezení přístupu civilního zboží na palestinská území, včetně pásma Gazy.

Erdogan v rozhovoru s Netanjahuem vyzdvihl „strategický a životně významný“ charakter vztahů mezi oběma zeměmi pro mír a stabilitu v regionu a vyslovil politování nad jejich zhoršením v důsledku námořního incidentu, zdůrazňuje se v prohlášení úřadu tureckého premiéra.

Telefonát údajně domluvil americký prezident Obama

Dvacetiminutový telefonát mezi oběma premiéry údajně domluvil americký prezident Barack Obama krátce před dnešním ukončením své návštěvy Izraele. V prohlášení, které vydal Bílý dům, Obama volal po obnově pozitivních vztahů mezi těmito dvěma spojenci Washingtonu.

Netanjahu dosud opakovaně výzvy Ankary k omluvě odmítal, jeho dnešní krok proto znamená překvapivý obrat v premiérově postoji. Na pozadí společných zájmů obou států, včetně obav, že by se občanská válka v Sýrii mohla přenést přes hranice jejich zemí, ale zjevně dozrál čas k nápravě vzájemných vztahů.  

Izraelská armáda v květnu 2010 tvrdě zakročila proti flotile propalestinských aktivistů, která vezla humanitární pomoc do pásma Gazy, na nějž židovský stát uvalil námořní blokádu. Blokádu pásma Gazy vyhlásil Izrael v roce 2006 po únosu svého vojáka Gilada Šalita palestinskými radikály z pásma. Zpřísnil ji o rok později, když se vlády v pásmu Gazy násilím zmocnilo hnutí Hamas.

Izraelská armáda vyzvala flotilu propalestinských aktivistů ke změně kurzu, ta však neuposlechla. Při následném zásahu Izraelců na největší lodi Mavi Marmara zahynulo devět Turků. Padesát dalších aktivistů a sedm izraelských vojáků bylo zraněno.

Ankara podmínila ukončení diplomatické roztržky oficiální omluvou

Po incidentu, který Izraeli vynesl silnou mezinárodní kritiku, židovský stát zmírnil pozemní blokádu Gazy, tu námořní ale ponechal v platnosti. Zásah vyšetřovala i komise OSN vedená bývalým novozélandským premiérem Geoffreym Palmerem. Ve své zprávě uvedla, že izraelská armáda použila při zásahu nepřiměřenou sílu, námořní blokádu pásma Gazy ale označila za legální.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/AP Photo

Incident srazil do té doby dobré vztahy mezi Tureckem a Izraelem na bod mrazu. Turecký premiér Erdogan obvinil Izrael ze „státního terorismu“, odvolán byl turecký velvyslanec v Izraeli. Ankara vytrvale podmiňovala ukončení diplomatické „doby ledové“ oficiální omluvou od svého někdejšího spojence Izraele a vyplacením odškodnění obětem.

Turecko loni v listopadu zahájilo v nepřítomnosti obžalovaných soud se čtyřmi bývalými izraelskými armádními veliteli údajně zodpovědnými za smrt Turků. Izrael odmítl obžalované do Turecka vydat a proces označil za „politickou frašku a propagandu“, která má jen podnítit protiizraelské nálady.

2 minuty
Syřané mohou dál utíkat do Jordánska
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nigerijská vláda dosáhla propuštění stovky dětí unesených z katolické školy

Nigerijské vládě se podařilo zajistit propuštění stovky školáků, kteří byli ve skupině původně zhruba 300 dětí unesených minulý měsíc z katolické internátní školy sv. Marie ve vesnici Papiri. Oznámila to v neděli místní televize Channels Television, která podle agentury Reuters neposkytla podrobnosti o propuštění.
před 25 mminutami

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
11:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.
před 2 hhodinami

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie, oznámil v neděli maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
18:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Afričanky jako „Putinovi pěšáci“ montují smrtící drony

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.
před 4 hhodinami

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, zasáhlo i hráz přehrady

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady a důležitou zásobovací cestu pro ukrajinskou armádu, několik oblastí hlásí po ruských útocích oběti či zraněné. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.
09:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

EK by mohla brzy představit zmírnění zákazu spalovacích motorů, píše Reuters

Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
před 6 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 9 hhodinami
Načítání...