Netanjahu se omluvil Turecku za zásah proti humanitární flotile

Jeruzalém/Ankara - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za vojenský zásah proti humanitární flotile, která mířila do palestinského pásma Gazy. V roce 2010 při incidentu zahynulo devět tureckých aktivistů. Zásah výrazně zhoršil vztahy obou zemí. Netanjahu se omluvil během telefonátu s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, který „jménem tureckého lidu“ omluvu přijal. Předsedové vlád Izraele a Turecka pak oznámili, že vztahy států znovu vrací k normálu.

Netanjahu vyjádřil politování nad ztrátou lidských životů tureckých aktivistů a přislíbil odškodnění jejich rodinám. Zdůraznil, že tragický výsledek zásahu izraelského vojenského námořnictva nebyl záměrný, nýbrž byl údajně způsoben „operačními chybami“.

„Premiéři se dohodli na normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, včetně návratu velvyslanců a zrušení soudních kroků proti izraelským vojákům,“ prohlásil izraelský úřad. Podle prohlášení Erdoganova úřadu se oba premiéři domluvili na uzavření dohody o odškodnění rodin obětí incidentu. Netanjahu svému tureckému protějšku řekl, že Izrael podstatně zmírnil omezení přístupu civilního zboží na palestinská území, včetně pásma Gazy.

Erdogan v rozhovoru s Netanjahuem vyzdvihl „strategický a životně významný“ charakter vztahů mezi oběma zeměmi pro mír a stabilitu v regionu a vyslovil politování nad jejich zhoršením v důsledku námořního incidentu, zdůrazňuje se v prohlášení úřadu tureckého premiéra.

Telefonát údajně domluvil americký prezident Obama

Dvacetiminutový telefonát mezi oběma premiéry údajně domluvil americký prezident Barack Obama krátce před dnešním ukončením své návštěvy Izraele. V prohlášení, které vydal Bílý dům, Obama volal po obnově pozitivních vztahů mezi těmito dvěma spojenci Washingtonu.

Netanjahu dosud opakovaně výzvy Ankary k omluvě odmítal, jeho dnešní krok proto znamená překvapivý obrat v premiérově postoji. Na pozadí společných zájmů obou států, včetně obav, že by se občanská válka v Sýrii mohla přenést přes hranice jejich zemí, ale zjevně dozrál čas k nápravě vzájemných vztahů.  

Izraelská armáda v květnu 2010 tvrdě zakročila proti flotile propalestinských aktivistů, která vezla humanitární pomoc do pásma Gazy, na nějž židovský stát uvalil námořní blokádu. Blokádu pásma Gazy vyhlásil Izrael v roce 2006 po únosu svého vojáka Gilada Šalita palestinskými radikály z pásma. Zpřísnil ji o rok později, když se vlády v pásmu Gazy násilím zmocnilo hnutí Hamas.

Izraelská armáda vyzvala flotilu propalestinských aktivistů ke změně kurzu, ta však neuposlechla. Při následném zásahu Izraelců na největší lodi Mavi Marmara zahynulo devět Turků. Padesát dalších aktivistů a sedm izraelských vojáků bylo zraněno.

Ankara podmínila ukončení diplomatické roztržky oficiální omluvou

Po incidentu, který Izraeli vynesl silnou mezinárodní kritiku, židovský stát zmírnil pozemní blokádu Gazy, tu námořní ale ponechal v platnosti. Zásah vyšetřovala i komise OSN vedená bývalým novozélandským premiérem Geoffreym Palmerem. Ve své zprávě uvedla, že izraelská armáda použila při zásahu nepřiměřenou sílu, námořní blokádu pásma Gazy ale označila za legální.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/AP Photo

Incident srazil do té doby dobré vztahy mezi Tureckem a Izraelem na bod mrazu. Turecký premiér Erdogan obvinil Izrael ze „státního terorismu“, odvolán byl turecký velvyslanec v Izraeli. Ankara vytrvale podmiňovala ukončení diplomatické „doby ledové“ oficiální omluvou od svého někdejšího spojence Izraele a vyplacením odškodnění obětem.

Turecko loni v listopadu zahájilo v nepřítomnosti obžalovaných soud se čtyřmi bývalými izraelskými armádními veliteli údajně zodpovědnými za smrt Turků. Izrael odmítl obžalované do Turecka vydat a proces označil za „politickou frašku a propagandu“, která má jen podnítit protiizraelské nálady.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud USA podpořil Trumpův dekret na zpřísnění hlasování poštou

Nejvyšší soud USA zrušil předchozí rozsudek, který vládě prezidenta Donalda Trumpa bránil zavést zpřísnění pravidel pro korespondenční hlasování před listopadovými volbami do Kongresu. V noci na úterý o verdiktu informovala agentura AP. Ta zároveň poznamenala, že není jasné, do jaké míry lze před blížícími se volbami nařízení v odblokovaném Trumpově dekretu uskutečnit. Trump korespondenční hlasování dlouhodobě kritizuje a bez důkazů ho označuje za zdroj volebních podvodů.
před 27 mminutami

Jih Francie zasáhlo tornádo, zranění utrpělo 41 lidí

Vesnici Pomas na jihu Francie v podhůří Pyrenejí zasáhlo tornádo, které poškodilo 300 domů. Zranění utrpělo 41 lidí, z nichž 15 skončilo v nemocnici. V nové bilanci, která udává výrazně vyšší škody, to uvedla agentura AFP. Bouřky připravily stovky domácností o dodávky elektřiny a narušena byla i letecká doprava.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA představily nové sankce vůči Íránu. Jsme na to připraveni, zní z Teheránu

Spojené státy v pondělí představily nové sankce vůči Íránu. Cílem Washingtonu je odříznout zemi od veškerých ekonomických zdrojů, které pomáhají udržovat tamní režim při životě, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Varoval, že země, které se k americkým sankcím nepřipojí, budou sdílet ekonomickou izolaci Íránu. Teherán uvedl, že je na sankce připraven. Sankce jsou podle něj kampaň zaměřená na zvýšení psychologického tlaku na íránský lid.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus

Spojené státy odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus, na kterém tato země figurovala 47 let. Podle agentur AFP a SANA o tom informoval úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) spadající pod americké ministerstvo financí.
před 5 hhodinami

Charkov hlásí po ruském útoku mrtvé, Ukrajina znovu zasáhla Ozon

Ruský útok na předměstí Charkova si vyžádal nejméně tři životy, několik dalších osob utrpělo zranění. Uvedl to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dva lidé pak podle úřadů zemřeli po ruském úderu na vlak v Charkovské oblasti. Útoky na svém území hlásí také Rusko. Bezpilotní letouny, které tamní úřady připisují Ukrajině, zasáhly město Krasnodar. Tamní správa tvrdí, že o život přišly tři děti a několik dalších lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Snad se USA zbaví obav z přístupu k Rusku, uvedl Zelenskyj v Den nezávislosti

Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Arktická cesta láká stále více rejdařů, její možnosti jsou však omezené

Jihokorejská loď společnosti PanStar vyplula v sobotu přes Arktidu do Evropy, aby otestovala alternativu k námořním trasám narušeným konfliktem na Blízkém východě. Severní mořská cesta je přibližně o sedm tisíc kilometrů kratší než trasa přes Suezský průplav a může zkrátit plavbu asi o deset dní.
před 10 hhodinami

Z „vyvrhele“ partnerem, Francie opět přijala saúdského korunního prince s poctami

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán zahájil v neděli dvoudenní oficiální návštěvu Francie. Osm let po vraždě novináře Džamála Chášukdžího a následném mezinárodním zavržení je „MBS“ ve Francii opět přijímán s poctami.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.