Budapešť - Církve v Maďarsku si stěžují na nový zákon, kvůli němuž většina z nich přijde o oficiální status, a tím i peníze. Maďarská středopravá vláda ale tvrdí, že touto cestou jen bojuje proti daňovým unikům a chce se zbavit organizací, které se jako církve jen tváří kvůli státním příspěvkům. Zvedla se i vlna mezinárodní kritiky v obavě o náboženskou svobodu v zemi. To vláda odmítá s tím, že skupina nepotřebuje oficiální status na to, aby fungovala jako církev.
Sítem nového náboženského zákona neprošli například metodisté spolu s 357 dalšími organizacemi. Zůstane jen 14 největších křesťanských a židovských církví. Malé církve přijdou spolu s oficiálním statusem i o slevy na daních a státní příspěvky na svou charitativní činnost.
Vlivný metodistický pastor Gábor Iványi z Maďarského evangelického bratrstva, který oddával současného premiéra Viktora Orbána a křtil jeho dvě děti
„Měli by církve, které dělají bohulibou práci, nechat na pokoji. O tom, co je církev a co ne, by neměl rozhodovat parlament, ale soud.“
Postižené církve nařčení z daňových úniků uráží, 16 z nich podalo stížnost k Ústavnímu soudu kvůli nepřiměřenému vlivu státu na náboženství. Metodisté, buddhisté nebo třeba muslimové se snaží ortel zvrátit. Podali do parlamentu žádost o oficiální uznání a připojili nejméně tisícovku podpisů aktivních členů a doklad o dvacetileté tradici v Maďarsku. Teď čekají, jestli pro ně zvednou ruku víc než dvě třetiny poslanců.
