Plán prohloubit Labe v Hamburku, aby tam mohly větší lodě, zarazil soud

Plány Hamburku na prohloubení koryta Labe jsou zčásti protiprávní, rozhodl ve čtvrtek Spolkový správní soud v Lipsku. Město, které chce koryto řeky prohloubit, aby do hamburského přístavu mohly větší nákladní lodě, musí záměr upravit. Proti plánům druhého nejlidnatějšího německého města se bránilo několik ekologických organizací. Jejich argumentům sice soud podle německých médií za pravdu nedal, našel ale jiná pochybení.

Do hamburského přístavu, který přímo nebo zprostředkovaně dává práci 150 000 lidem, nyní některé velké nákladní lodě nemohou vůbec vplout. Další musí hodiny čekat, až přijde příliv.

Soud konstatoval, že současné plány Hamburku není možné uskutečnit, protože vykazují právní nedostatky. Ty je ale podle verdiktu možné odstranit úpravou záměru. 

Kvůli rozhodnutí soudu hrozí hamburskému přístavu ekonomické ztráty. Ze situace tak budou zřejmě profitovat konkurenční přístavy v Rotterdamu, Antverpách, Bremerhavenu, Wilhelmshavenu či Gdaňsku.

Kontejnerová loď v Hamburku
Zdroj: Reuters

Plány na prohlubování řečiště přitom úředníci připravovali skoro 15 let. Hamburský přístav se měl díky němu stát atraktivnější pro velké kontejnerové lodě a i jejich plavba k přístavu měla být jednodušší.

Rejdařské společnosti proto plánovaly posílení pravidelných hamburských linek do Asie, na které jsou nasazovány ty největší kontejnerová plavidla. V současné době nemohou být kvůli mělkému korytu Labe lodě plně nakládány a navíc se s nimi musí obtížně manévrovat.

Náklady na úpravu vodní cesty se odhadují na více než 600 milionů eur (16,2 miliardy korun). Z přístavu by se díky bez problémů dostaly do Severního moře lodě s ponorem 13,5 metru, při přílivu pak i ty s ponorem až 14,5 metru. Šlo by o deváté zvětšování koryta v dolním toku Labe v historii, poslední prohlubování proběhlo v 90. letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 22 mminutami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 53 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 2 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 2 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 4 hhodinami
Načítání...