Vatikán - Papež František se dopustil pomluvy a urážky na cti, když v neděli při mši označil masakry Arménů v Turecku před sto lety za genocidu. V oficiálním prohlášení to dnes podle agentury ANSA napsalo turecké velvyslanectví ve Vatikánu. Podle něj hlava katolické církve zneužívá historii k politickým cílům. Ankara kvůli tomu zvažuje další kroky, řekl dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu.
Papežovo vyjádření vyvolalo v Turecku velké rozhořčení už v neděli, kdy si turecké ministerstvo zahraničí kvůli protestu předvolalo vatikánského velvyslance. Masakr Arménů na sklonku Osmanské říše v letech 1915 až 1917 je v Turecku velmi citlivou otázkou. To, že smrt 1,5 milionu lidí byla genocidou, uznala asi dvacítka zemí včetně Francie, Itálie či Slovenska. Turecko to ale rezolutně odmítá a tehdejší dění označuje za občanskou válku, která si vyžádala 300 000 až 500 000 arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně.
„Genocida je právní koncept. Vyjádření, která neodpovídají právním definicím, i kdyby tu byla snaha je vysvětlit na základě rozšířeného přesvědčení, nejsou ničím jiným než urážkou,“ uvedla turecká ambasáda ve Vatikánu.
Papež František včera, na svátek Božího milosrdenství, sloužil mši k připomínce stého výročí vyvražďování Arménů v Osmanské říši (dnešním Turecku). Vraždění Arménů v letech 1915 až 1918, na jejichž straně bylo 1,5 milionu obětí, označil za genocidu.
- „V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid,“ uvedl František citující dokument, který podle AFP v roce 2001 podepsal tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha. „Další dvě spáchal nacismus a stalinismus. I později došlo na masové vyhlazování, například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně,“ dodal.
Papež František v neděli sloužil mši pro arménské věřící, které se účastnil také arménský patriarcha Nerses Bedros XIX Tarmouni. „V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid,“ uvedl papež, který tak citoval dokument podepsaný v roce 2001 tehdejším papežem Janem Pavlem II. a tehdejším arménským patriarchou.
Turecké ministerstvo zahraničí zareagovalo téměř okamžitě a později v prohlášení uvedlo, že papežova slova jsou „kontroverzní ve všech aspektech, založená na předsudcích, které překrucují historii a redukují jen na příslušníky jednoho náboženství bolest, ke které v oblasti Anatolie během první světové války došlo“.
Za genocidu vraždění uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska. Česká republika formálně ne. Prezident Miloš Zeman nicméně podle arménských médií loni hromadné vraždy Arménů za genocidu označil. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor.
Pronásledování Arménů se připomíná každý rok 24. dubna, kdy bylo v roce 1915 v tehdejší Konstantinopoli zatčeno přes 200 arménských intelektuálů a představitelů této komunity. Byl to začátek vlny masakrů a deportací, které trvaly až do roku 1917. Arménie, jejíž postoj podporuje řada historiků, uvádí, že Turecko v těchto letech systematicky vyvraždilo 1,5 milionu Arménů. Podle Ankary zahynulo půl milionu lidí a nešlo prý o genocidu, ale o výsledek chaosu vyvolaného boji. Turecko tvrdí, že těžké ztráty byly na obou stranách a arménští partyzáni podporovali ruská invazní vojska v tehdejší Osmanské říši. Už dobová svědectví ale hovořila o cíleném masakru na základě národnosti.
