Americká společnost Boeing slaví 100 let od svého založení. Firmu, která proslula zejména výrobou dopravních a vojenských letadel, založil 15. července 1916 v Seattlu William Edward Boeing. V minulosti Boeing dodával také techniku pro Apollo, později stavěl raketoplány a podílel se na budování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Z jeho dílny pochází i některé zbrojní systémy a radary.
Jeho továrny dnes opouštějí například obří modely 747 Jumbo Jet (nyní i ve variantě 747-8 se zvýšenou kapacitou), menší stroje 737 nebo třeba moderní dálkové stroje 787 Dreamliner. Boeing ale vyráběl či vyrábí také velkokapacitní vojenský transportní letoun C-17 Globemaster, stíhačky F-15 Eagle nebo F/A-18 Hornet či vrtulníky – bojový AH-64 Apache nebo dopravní CH-47 Chinook.
Hlavní konkurenci má Boeing v Evropě
Na trhu civilních dopravních letadel musí Boeing tvrdě bojovat s konkurencí evropského Airbusu. Nejnovější prodloužený Jumbo Jet byl přímou reakcí na Airbus A380, největší stroj svého druhu, zařazený do služby před devíti lety. Firmy se každoročně přetahují v počtu objednávek i dodaných strojů. Loni například Boeing dodal 762 letadel, o 127 víc než soupeř, kterému se ale sešlo víc objednávek.
Ještě koncem 70. let měl na domácí půdě dva soupeře Lockheed a McDonnell Douglas. Lockheed měl sice nadějný Tristar z roku 1970, komerčního úspěchu s ním ale nedosáhl a nakonec se v půlce 80. let z civilní sféry stáhl. Vedle toho zde byla sovětská konstruktérská škola, která se uplatňovala hlavně za železnou oponou a rozdrobená evropská konkurence.
McDonnell Douglas, který navázal na existenci firmy, která dala světu první moderní dopravní letadlo (Douglas DC-3), se nakonec v roce 1997 stal součástí Boeingu. V roce 1960 Boeing „spolkl“ výrobce vrtulníků Vertol Aircraft Corporation, v polovině 90. let pak získal leteckou a vojenskou část společnosti Rockwell, která vyráběla mimo jiné balistické střely Minuteman.
Historie začala s hydroplánem
Dnešní gigantická firma, která zejména v USA zaměstnává skoro 160 tisíc lidí a jejíž roční obrat se blíží stovce miliard dolarů (více než dvojnásobek českého státního rozpočtu), přitom vyrostla ze skromných začátků.
Potomek německého důlního inženýra Wilhelma Böinga propadl létání v roce 1910, kdy se poprvé setkal s aeroplánem na letecké show. Spojil se s inženýrem Conradem Westerveltem a už v roce 1916 se jim podařilo pod značkou B&W vyrobit první hydroplán. První hydroplán, který se firmě podařilo dostat na trh civilního letectví, byl v roce 1919 hydroplán B-1. Společnost, kterou Boeing založil, se původně jmenovala Pacific Aero Products, své jméno jí dal zakladatel až o rok později.
Války firmu vytížily, pak přišel odliv zakázek
Koncem první světové války se Boeingu podařilo dodat americkému námořnictvu první cvičné stroje, čáru přes rozpočet mu ale udělal konec války a záplava vysloužilých vojenských strojů na trhu. Ve 20. letech se firma držela hlavně díky vojenským objednávkám, další dekáda pak přinesla rozvoj letecké dopravy a Boeing na to reagoval i slavným hydroplánem Clipper.
V roce 1940 pak představil typ Stratoliner, první letoun pro přepravu pasažérů s přetlakovou kabinou, schopný létat ve velkých výškách. Slavné období firma zažívala za druhé světové války, kdy Boeing dodával americkému vojenskému letectvu tisíce slavných bombardérů B-17 a B-29.
Od vojenských letadel k vesmírné technice
Po válce se firma musela potýkat se ztrátou vojenských objednávek na letadla, částečně je ale nahradily projekty protiletadlových a později balistických střel a také techniky pro lety do vesmíru.
Už koncem 40. let Boeing představil první proudový bombardér B-47 a v roce 1952 dosud létající B-52. Nová éra pak přišla v roce 1958, kdy Boeing vyvinul civilní proudový typ 707. O deset let později se objevil 747 Jumbo Jet.
