Americký prezident Barack Obama v Buenos Aires ocenil reformní úsilí nové argentinské středopravé vlády a slíbil zemi „všemožnou pomoc v historickém přechodném období“. V úvodu návštěvy jednal s prezidentem Mauriciem Macrim o boji proti pašování drog, ochraně před nebezpečným virem zika a rovněž o vzájemných ekonomických vztazích.
Obama dorazil do Buenos Aires po historické návštěvě Kuby, která měla přispět k likvidaci „posledních zbytků studené války“ na americkém kontinentu. Návštěva Argentiny má obnovit dosud chladné vztahy USA s touto jihoamerickou zemí, která byla donedávna součástí levicového bloku v regionu. Od prosince stojí v čele Argentiny někdejší podnikatel Macri, který se snaží ekonomiku země oživit.
Poslední návštěva amerického prezidenta v Argentině se uskutečnila v roce 2005, kdy do města Mar del Plata přijel George Bush na summit Amerik. Poslední oficiální návštěva prezidenta USA v této jihoamerické zemi se uskutečnila v roce 1997 a vykonal ji Bill Clinton.
Obama na tiskové konferenci po jednání s Macrim ocenil reformní úsilí svého hostitele po období levicových vlád. Prohlásil, že „USA jsou všemožně připraveny pomoci Argentině během historického přechodného období“. Americký prezident se rovněž pochvalně vyjádřil ke snaze Argentiny omezit pašování drog a k závazku hostitelské země přispět k boji proti viru zika.
Podle Obamy je působivé, jak rychle Macri realizuje slibované reformy, jak připravuje půdu pro udržitelný ekonomický rozvoj a snaží se zemi znovu zapojit do globální ekonomiky. Signálem důvěry jsou podle šéfa Bílého domu i investice v řádech desítek milionů dolarů, které američtí podnikatelé v Argentině hodlají realizovat.
Pozornost vyvolaly Obamovy výroky věnované dřívějším argentinským vojenským diktaturám, z jejichž podpory bývají USA obviňovány. Prezident USA prohlásil, že podniká nové kroky k tomu, aby byly zpřístupněny „vojenské a zpravodajské dokumenty, jež se vztahují k temnému období argentinských dějin“.
Prezident Macri Obamovu návštěvu označil za „příznivé gesto“, které přichází po změně vlády v Buenos Aires. Řekl, že příjezd amerického prezidenta signalizuje počátek „zralých, inteligentních dvoustranných styků“.
Obama se zabýval i situací v Evropě, kterou poznamenaly krvavé teroristické útoky v Bruselu. K vyšetřování atentátů jsou podle šéfa Bílého domu USA připraveny všemožně přispět. „Spojené státy jsou schopny porazit organizaci Islámský stát a také ji porazí, je to prvořadá priorita,“ konstatoval Obama. Svět se podle amerického prezidenta musí v boji s teroristy sjednotit a musí zničit jejich finanční zdroje. „Není důležitější problém v mém programu, než jít po nich a dostat je. Otázkou je, jak to udělat chytře,“ poznamenal prezident.
Načasování Obamovy návštěvy kritizovala nedávno argentinská organizace Matky z Květnového náměstí, jíž se nelíbí, že Obama přijel zrovna v těchto dnech. Ve čtvrtek je totiž v Argentině národní svátek, který připomíná čtyřicáté výročí začátku vlády vojenských junt, které pronásledovaly své odpůrce. V zemi „zmizelo“ za sedm let na 30 000 osob. Političtí odpůrci byli zatýkáni, mučeni a pak shazováni z letounů do moře.
Organizace pro lidská práva kritizují USA za to, že zpočátku diktátorský režim podporovaly. V 70. a 80. letech se mnohé latinskoamerické země staly bitevním polem studené války mezi USA a Sovětským svazem; obě velmoci tam tehdy využívaly více či méně skryté formy intervence.
