Brusel - Ústavní výbor Evropského parlamentu dnes dal zelenou definitivnímu schválení výjimky z Listiny základních práv a svobod EU, kterou v roce 2009 český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou. Europarlament by měl o výjimce rozhodovat v říjnu; má sice jen konzultační roli, avšak bez jeho vyjádření není možné, aby dokument schválily členské země. Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že výjimku přijmou.
Příslib protokolu si Klaus vymohl s argumentem, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohli vznášet u Evropského soudního dvora. „Výjimka“ má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech.
Europoslanci by se měli vyjádřit ke dvěma bodům. Jednak by měli říci, zda se Evropská rada (summit šéfů států či vlád zemí EU) „výjimkou“ ve formě protokolu k Lisabonské smlouvě vůbec má zabývat. Výbor dnes těsnou většinou jednoho hlasu doporučil, aby se tak stalo. Druhá věc je procedurální a týká se toho, zda by kvůli tomu měl být svolán konvent (unijní mezivládní konference). To podle výboru není třeba.
Někteří kritici výjimky z řad europoslanců zdůrazňují, že smyslem listiny základních práv je jednotná ochrana práv občanů v EU. Podobné výjimky ale přinášejí spíše nejistotu. Podle europoslankyně Zuzany Roithové výjimka, jejíž platnost je podmíněna ratifikací ve všech státech EU, velmi pravděpodobně narazí v českém Senátu. „Sociální demokracie se již nechala slyšet, že nový protokol nepodpoří. Tady hrozí jenom ostuda a jasné odhalení toho, co doma už víme, tedy že Česká republika je ve vztahu k EU bezradná a nemá stanoveny priority,“ uvedla Roithová v dnešním prohlášení.
