Berlín – Špehovací aféra kolem Americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) opět nabírá na obrátkách. Podle listu Süddeutsche Zeitung totiž odposlouchávala už v roce 2002 telefon tehdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera. Se stejnou informací přišla i veřejnoprávní stanice NDR. Obě média se odvolávají na zdroje a dokumenty z NSA. Důvodem byl prý Schröderův odmítavý postoj k válce v Iráku. Už dříve vyšlo najevo, že NSA řadu let odposlouchávala telefon Angely Merkelové.
Bývalého kancléře to nepřekvapilo
Podle německých médií se kancléřovo jméno objevilo nejpozději v roce 2002 na seznamu osob a institucí, které NSA sledovala. Zdroje z americké vlády a NSA shodně potvrdily, že důvodem odposlouchávání byl Schröderův konfrontační kurz namířený proti iráckému tažení Spojených států a dalších spojenců a obavy z politického rozkolu v Severoatlantické alianci.
„Tehdy by mě nenapadlo, že by mě americké služby odposlouchávaly, dneska mě to ale nepřekvapuje,“ reagoval na odhalení médií Schröder, který německou vládu vedl v letech 1998 až 2005. V německých vládních kruzích se podle stanice NDR už delší dobu spekulovalo, že americká NSA špehovala už Schröderovu koalici sociálních demokratů (SPD) a Zelených. Tuto informaci potvrdil poslanec německých Zelených Christian Ströbele.
„V letech 2002 až 2003 byl skutečně kancléř Schröder a pravděpodobně i další členové tehdejší červeno-zelené vlády odposloucháváni. Důvodem nejspíš bylo, že americká strana chtěla informace o postoji Německa k válce v Iráku, a zejména o aktivitách Německa ve snaze zabránit přijetí rezoluce OSN,“ uvedl Ströbele, který se loni osobně setkal s bývalým počítačovým analytikem NSA Edwardem Snowdenem. Ten médiím vyzradil informace o rozsáhlém programu americké rozvědky monitorujícím telefonickou a elektronickou komunikaci po celém světě. Program se podle něj zaměřil i na telefon Merkelové.
Podle jednoho z dokumentů, které Snowden vynesl, začalo v roce 2002 odposlouchávání Merkelové. Zdroj z NSA ale novinářům kanálu NDR a Süddeutsche Zeitung tento dokument interpretoval tak, že ve zmíněném roce začalo odposlouchávání úřadujícího šéfa berlínské vlády, čili Schrödera. Týkalo se tedy funkce, nikoli osoby. O tři roky později se pak jako Schröderova nástupkyně dostala na radary americké tajné služby Merkelová. Stejně jako v případě současné kancléřky i u jejího předchůdce pravděpodobně nešlo ze strany Američanů pouze o sledování dat o hovorech, ale přímo o odposlouchávání komunikace.
Americký prezident Barack Obama nedávno Merkelovou ubezpečil, že po dobu svého úřadování odposlouchávána nebude. NSA se k novým zjištěním vyjádřit odmítla.
NSA čeká reforma
Obama v souvislosti s aférou přislíbil změnit práci špionážních agentur. USA podle něj již nebudou monitorovat komunikaci hlav států a vlád blízkých spojenců. Oznámil také omezení programu plošného získávání dat o telefonátech Američanů.
Snowden uprchl z USA přes Hongkong do Moskvy. Tady na několik týdnů uvízl v tranzitním prostoru na letišti, jelikož neměl platné doklady. Nakonec požádal o dočasný azyl v Rusku. Washington opakovaně vybízel Moskvu, aby Snowdena ruské úřady vydaly do USA, kde by měl čelit procesu kvůli podezření ze špionáže. Zatím to ale vypadá, že Moskva Snowdenovi azyl naopak prodlouží.
