Nový návrh amerických senátorů: Šance milionů na lepší život?

Washington - Spojené státy vykročily k reformě imigrační politiky, která by mohla přinést občanství až jedenácti milionům nelegálních přistěhovalců. Návrh předložila skupina demokratických a republikánských senátorů. Plán byl zveřejněn den předtím, než prezident Barack Obama přednese v Nevadě projev právě o imigrační politice. Její poslední větší reforma totiž proběhla už v roce 1986.

K návrhu čtyř demokratických senátorů se připojili i čtyři republikáni, včetně Marka Rubia z Floridy. Podpora tohoto senátora kubánského původu pomohla získat pro reformu důležité republikánské hlasy, včetně viceprezidentského kandidáta Paula Ryana. Obamův mluvčí návrh uvítal, ale zdůraznil, že prezident bude naléhat na Kongres, dokud skutečnou reformu opravdu nepřijme. Svůj návrh připravuje i skupina demokratických a republikánských poslanců Sněmovny reprezentantů. Stejně tak snahy o reformu podporují americké firmy. Dnes zveřejněný návrh podpořila americká obchodní komora.

Republikánský senátor John McCain:

„Současná situace je nepřijatelná. Tyto lidi necháme sekat naši trávu, servírovat nám jídlo nebo dokonce hlídají naše děti. Přitom nemají nárok na žádný z benefitů, které naše země nabízí. Musíme pochopit, že to pro nás není nijak přínosné, aby tito lidé byli v jakémsi stínu.“

Podle návrhu demokratických i republikánských senátorů by se přistěhovalci bez dokumentů mohli registrovat na vládních úřadech. Tam by po zaplacení pokuty dostali podmíněné povolení k pobytu, které jim umožní legálně pracovat. Po nějaké době by mohli požádat o trvalé povolení k pobytu.

2 minuty
Senátoři navrhují reformu imigrační politiky USA
Zdroj: ČT24

Sami imigranti to vítají jako šanci na lepší život v relativní jistotě. Návrh ovšem počítá i s tím, že nikdo by nedostal stálé povolení k pobytu, dokud nebudou přijata další opatření na omezení přílivu ilegálních přistěhovalců. A to i přes fakt, že reforma současně předpokládá lepší zabezpečení hranic. Existuje ovšem námitka, že i navzdory tomuto opatření si lidé nakonec vždycky najdou cestu.

Nezákonné přistěhovalectví je jedním z nejcitlivějších témat v americké politice. Poslední větší reformy přistěhovalecké politiky se datují do roku 1986. Od té doby pokusy o reformy obvykle narážejí na odpor konzervativních republikánů, kteří jsou proti „amnestii“ pro ilegální přistěhovalce.

Obama, k jehož znovuzvolení výrazně přispěly hlasy hispánských voličů, ve své inaugurační řeči označil imigraci za jeden z bodů svého programu. Ve svém prvním volebním období ponechával toto téma převážně stranou, když se soustředil na reformu zdravotnictví a ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...