Německého exkancléře Schmidta dostihla válečná minulost

Berlín – Debatu o roli bývalého německého sociálnědemokratického kancléře Helmuta Schmidta za druhé světové války v těchto dnech vyvolala kniha Helmut Schmidt a svinská válka od Sabine Pamperrienové. Archivní záznamy wehrmachtu, které autorka prostudovala, jej totiž hodnotí jako vojáka, který stál na pozicích nacionálního socialismu, třebaže on sám se vždy prezentoval jako odpůrce nacistů.

Historik Michael Wolffsohn německému týdeníku Focus řekl, že Schmidtovi se jen stalo to, co se už často stalo mnohým před ním – dostihla jej prostě minulost. Kniha o činnosti Schmidta v letech 1918 až 1945 totiž dokazuje, že svou roli během nacismu dosud přikrášloval. Zároveň ale historik dodává, že je jasné, že Schmidt nebyl žádný vrah. Musel prý ale vědět a vidět víc, než se nám všem – a možná i sám sobě – pokouší namluvit.

I když byl jeho dědeček Žid, osudy Židů Schmidta příliš nezajímaly. Výtky, které padly na adresu důstojníka wehrmachtu Schmidta v roce 1981, tak možná nebyly tak neoprávněné, jak se zatím soudilo. Je to o to trapnější, že právě Schmidt od roku 1977 provozoval blízkovýchodní politiku, jež byla Izraeli trnem v oku, a prosazoval, aby se německá zahraniční politika zbavila osvětimského stínu. Současně se snažil prosadit velké dodávky zbraní nepřátelům Izraele. Přesto podle Wolffsohna nebyl Schmidt za války aktivním nacistou, zároveň ale věděl, o co jde, a rozhodně nebyl aktivním odpůrcem této ideologie. To, že byl jeho dědeček židovského původu, se dověděl, až když marně žádal své rodiče, aby se mohl stát členem Hitlerjugend.

Do wehrmachtu nastoupil Schmidt v roce 1937. K elitním výsadkářům se nedostal a působil jako důstojník letectva, kde pracoval hlavně v kanceláři. Ve vojenském zajetí v roce 1945 prožíval vnitřní konflikt, který údajně vyplýval z dlouholeté věrnosti Hitlerovi. Koncem války tvrdil, že se s nacistickou ideologií a praxí s konečnou platností rozešel v roce 1942. V 70. letech jej ale tehdejší šéf bavorské CSU Franz Josef Strauss nařkl z blízkosti k nacistickému režimu a v roce 1981 dokonce tehdejší izraelský ministerský předseda Menachem Begin mluvil o Schmidtově podílu na holocaustu.

Helmut Schmidt, který 23. prosince oslaví 96. narozeniny, byl spolkovým kancléřem v letech 1974 až 1982, kdy jej ve funkci vystřídal Helmut Kohl. Na knihu Pamperrienové zatím Schmidt nereagoval, nechal si ale poslat k prostudování dokumenty, z nichž autorka čerpala.

Kniha o válečné minulosti Helmuta Schmidta
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 8 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 14 hhodinami
Načítání...