Němci definitivně kapitulovali po pádu Berlína

Berlín - Sovětský svaz i západní Spojenci považovali Berlín za strategický cíl při ukončení světové války. „Závod“ o Berlín se však nakonec nekonal, město připadlo Rudé armádě. Generál Eisenhower se ale nakonec rozhodl soustředit hlavní nápor Spojenců na jih Německa. Bitva o Berlín začala 16. dubna 1945. Sovětské armády maršálů Žukova a Koněva obklíčily vnitřní město 25. dubna. Jen pár hodin poté, co se 30. dubna rozloučili se životem Adolf Hitler a Eva Braunová, pak nad rozbořenou budovou Říšského sněmu symbolicky zavlála rudá vlajka. Berlínská operace ale definitivně skončila až 2. května po statisícových ztrátách na obou stranách.

Tentýž den se vzdala 1,5milionová armáda v severní Itálii, 3. května kapitulovalo půl milionu bojujících u severního pobřeží Německa. Pátého května, když vypuklo povstání v Praze, se Němci vzdali v Nizozemsku a v Dánsku a den poté vojáci 4. ukrajinské fronty osvobodili Ostravu. Americké jednotky, které naší západní hranice dosáhly již 17. dubna a marně čekaly na rozkaz k pohybu směrem ku Praze, osvobodily Plzeň a Karlovy Vary.

Konec se blížil. Němci byli ochotni se vzdát západním Spojencům, ale už vůbec ne Sovětům. Vrchní pohlaváři skomírající říše, nejprve Himmler a pak i Hitlerův nástupce Dönitz, se několikrát snažili dosáhnout kapitulace německých vojsk pouze na západní frontě. Spojenci však řešení bez Sovětského svazu odmítli a na požadavku bezpodmínečné kapitulace trvali.

Němečtí vyjednavači s podobným návrhem přijeli i do hlavního stanu vrchního velitele spojeneckých expedičních sil generála Eisenhowera ve francouzské Remeši. Neuspěli, a tak 7. května ve 2:41 ráno generál Jodl podepsal „bezpodmínečnou kapitulaci veškerých německých pozemních, námořních a vzdušných ozbrojených sil, ať už se nacházely kdekoli“. Svým podpisem dokument zpečetili zástupci Spojenců, sovětského vedení a Francie.

Druhé a poslední jednání o bezpodmínečné kapitulaci začalo na předměstí Berlína hodinu před půlnocí 8. května a ceremoniál trval 35 minut (podle moskevského času už bylo po půlnoci a tedy 9. května). V sídle sovětského vedení, v budově bývalé vojenské technické fakulty v Karlshorstu, se pod text prakticky totožný s remešským podepsal za vítěze mimo jiné maršál Žukov a za poražené velkoadmirál Friedeburg či polní maršál Keitel.

V Evropě se bojovalo do 11. května, mimo ni ještě čtyři měsíce

V Praze se vzdala německá branná moc 8. května. Rudá armáda do města osvobozeného již vlastní silou a diplomacií a téměř bez Němců dorazila den poté. V Evropě se bojovalo do 11. května, mimo ni ještě téměř čtyři měsíce. V srpnu Američané svrhli atomové bomby na Hirošimu a na Nagasaki, k útoku na Japonsko se připojil i Sovětský svaz. Druhá světová válka skončila definitivně až 2. září 1945 podpisem japonské kapitulace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polská stíhačka zasahovala proti letícímu objektu na východě země

Vojenský letoun F-16 byl v noci na čtvrtek vyslán k zásahu proti objektu letícímu na východě Polska, uvedla podle agentury Reuters tamní armáda. V Lublinu a některých dalších obcích se na několik minut rozezněly sirény ohlašující letecký poplach, informovaly úřady. Někde lidé hlásili, že slyší hukot letícího objektu. Přibližně 45 kilometrů jižně od Lublina v poli objevili asi deset metrů veliký kráter, který zajistili a prověřují hasiči a policisté. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že objektem byla ruská raketa Ch-101.
07:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries.
02:42Aktualizovánopřed 47 mminutami

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, uvedla ráno agentura Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Americká armáda podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Írán o den dříve pokusil zaútočit na americké vojenské základny na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko podle agentur AFP a AP uvedlo, že ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel vyslaných z Íránu.
03:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 11 hhodinami

Trump hrozí Teheránu odvetou za útoky na americké základny v Jordánsku

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 13 hhodinami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.