Brusel - Severoatlantická aliance pozastaví kvůli kavkazské krizi pravidelné kontakty s Ruskem. Podle ministrů zahraničí členských zemí Moskva vpádem do Gruzie překročila přípustné meze. Aliance je přesvědčena, že Rusko porušilo mezinárodní právo. Naopak Gruzie od ministrů získala příslib těsnější spolupráce. Moskva závěry schůzky už odsoudila jako neobjektivní. NATO prý nadržuje jen jedné straně - Gruzii. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov alianci obvinil, že bere gruzínského prezidenta Saakašviliho pod svá ochranná křídla.
Přes kuloární informace o neshodech mezi jednotlivými zeměmi NATO dnes vystoupilo jednotně - pravidelné kontakty s Ruskem přeruší, dokud se ruské jednotky z Gruzie úplně nestáhnou. „Dokud ruské jednotky okupují velkou část Gruzie, nepovažuji jednání Rady NATO-Rusko na jakékoli úrovni za vhodné. Na druhou stranu, ale nechceme zavřít všechny dveře naší komunikaci s Ruskem,“ vzkázal Moskvě generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer.
„Všichni byli jednotní v tom, že Rusko překročilo meze přípustného a že teď musíme mít na jedné straně velmi tvrdý postoj, na druhé straně je nutné udržet s Ruskem intenzivní dialog,“ doplnil ho český ministr Karel Schwarzenberg. Vyvrátil tak předchozí spekulace, že by NATO uvažovalo o zrušení Rady NATO-Rusko, která funguje už řadu let.
„Tyto nástroje jsou stvořeny, aby fungovaly i ve špatném počasí. Nejenom když je hezky,“ řekl český ministr zahraničí. NATO ale nadále trvá na tom, že jednání v Radě NATO-Rusko nemohou pokračovat tak jako doposud, pokud Moskva jasně neukáže, že ctí platné „principy“. Nezazněl ale zřejmě žádný hlas, že rada by neměla nadále pokračovat.
Dmitrij Rogozin:
„Horké hlavy, které se rozhodly podporovat Saakašviliho, ohrozí mezinárodní i evropskou bezpečnost.“
Rusko: Horké hlavy podporující Gruzii ohrozí mezinárodní bezpečnost
Moskva navíc čelí kritice za pomalé stahování vojsk z gruzínského území. Neochotu Ruska stáhnout vojska z gruzínského území kritizují jak členské státy NATO, tak Evropská unie. „Vojáci se začali přesouvat - jak rychle, to zatím nemůžu potvrdit, ale doufáme, že během dne se vojska začnou stahovat,“ řekl dnes vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana.
Moskva už předem varovala předtím, aby země NATO vyjadřovaly jednostrannou podporu v kofliktu Gruzii a případně ji zvaly do aliance. „Může to poškodit naši spolupráci s NATO. Horké hlavy, které se rozhodly podporovat Saakašviliho, ohrozí mezinárodní i evropskou bezpečnost,“ oznámil včera ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin.
Moskva závěry schůzky odsoudila
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odsoudil závěry schůzky NATO jako neobjektivní. NATO se podle něj snaží zachránit „zločinný“ gruzínský režim a chystá se mu pomoci s vyzbrojením. Dodal, že stažení ruských jednotek do pozic před započetím konfliktu potrvá tři až čtyři dny.
Neobjektivnost a zaujatost bruselské deklarace NATO vidí Lavrov hlavně v tom, že „se ani slovem nezmiňuje, jak to vše začalo, proč se tak stalo, kdo začal agresi a kdo vyzbrojil Gruzii“.
Lavrovův náměstek Alexandr Gruško zároveň varoval, že v takovém
případě mohou nastat „problémy“ ve spolupráci Ruska s NATO v otázkách ruské pomoci v Afghánistánu, boje proti terorismu a nešíření zbraní.
Mírový plán NATO pro Gruzii
- Žádné další boje
- Volný přístup humanitární pomoci
- Gruzínští vojáci se vrátí na svá trvalá působiště
- Ruští vojáci se vrátí do pozic, na kterých byli před konfliktem
- Budou pokračovat mezinárodní rozhovory o bezpečnosti v Jižní Osetii a Abcházii
Gruzie se členství v NATO nepřiblížila
Proti tvrdšímu postupu vůči Moskvě se doteď stavěli hlavně Němci, Francouzi a Italové. Podle Schwarzenberka Česká republika patřila v debatě o situaci v Gruzii k zemím s tvrdším postojem. Zdůraznil také, že NATO se shoduje v tom, že Rusko se musí okamžitě stáhnout z gruzínského území a nesmí zasahovat do vnitřních věcí Gruzie a že je nezbytné zachování suverenity této země.
Navzdory některým úvahám aliance zatím nijak nepřiblížila členství Gruzie v NATO, byť ta o něj hodně stojí. Namísto toho rozhodla o vytvoření speciální komise NATO-Gruzie, která by měla vést k prohloubení vzájemných vztahů. Komise by měla fungovat podobně jako v případě aliance a Ukrajiny.
Rusko ústy Konstantina Kosačeva, předsedy parlamentní komise pro mezinárodní vztahy, před přistoupení Gruzie do aliance znovu varovalo: „Nechápeme, jak toto členství v NATO pomůže v boji proti mezinárodnímu terorismu, jadernému zbrojení a dalším společným hrozbám.“
Aliance chce rekonstruovat Gruzii, možná i Arménii a Ázerbajdžán
Podle Schwarzenberga zazněla z Bruselu velmi silná podpora pro Gruzii. Alianční partneři jsou podle něj přesvědčeni, že ruská vojska se musí stáhnout a že je nutné pomoci Gruzínům s rekonstrukcí země včetně Jižní Osetie a Abcházie. Aliance uvažuje o zvláštním plánu rozvoje, který by zahrnul i Arménii a Ázerbájdžán.
Případnými sankcemi proti Rusku se zatím aliance nezabývala. Podle
Schwarzenberga o tom není ani možné hovořit, dokud se Rusové nestáhnou z Gruzie. „Já vám něco řeknu, trestat si můžete jen někoho, když máte k tomu možnost. Nejde o potrestání, o souzení, jde o to, abychom nalezli řešení této kritické situace,“ doplnil.
