Moskevská schůzka přispěje k zastavení bojů, věří Lavrov

Mnichov - Páteční schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem by mohla přispět k zastavení bojů na východní Ukrajině. Na mnichovské bezpečnostní konferenci vyřkl tuto naději ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Celá krize na Ukrajině je podle něj přitom důsledkem politiky Západu po skončení studené války. Na východě Ukrajiny se mezitím pořád střílí, od včerejška přibylo dalších nejméně 58 mrtvých.

Rusko chce podle Lavrova stažení těžkých zbraní z východu Ukrajiny a stojí o zahájení přímých rozhovorů mezi Kyjevem a proruskými separatisty. „Rusko je zavázáno k míru. Jsme proti bojům, rádi bychom viděli stažení těžkých zbraní. Chtěli bychom přímé rozhovory mezi Kyjevem a Doněckem. Usilovaly o to mnohé iniciativy prezidenta Putina,“ řekl Lavrov.

Ruský ministr také apeloval na to, aby Západ nedodával ukrajinské armádě zbraně. „Tato politika by jen zhoršila ukrajinskou tragédii,“ řekl Lavrov s tím, že „ukrajinskou krizi nelze řešit silou“.

Podrobnosti mírového návrhu zatím oficiálně zveřejněny nebyly. Podle agentury DPA je jeho základem zastavení palby. Merkelová a Hollande po rozhovoru v Kremlu naznačili, že je nutné přepracovat mírový plán dojednaný loni v září v Minsku.

Média také spekulují, že iniciativa kromě příměří setrvává u výměny zajatců a stažení těžké výzbroje. Problémem je ale demarkační linie, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své územní zisky z poslední doby. (Více o mírové dohodě.)

Lavrov: OSN garantuje právo na sebeurčení

Lavrov rovněž prohlásil, že konflikt na Ukrajině nevyvolaly pouze události posledního roku. „Jsme přesvědčeni, že to je vyvrcholení politiky prováděné v posledních 25 letech v Evropě. Země SNS (Společenství nezávislých států), naši nejbližší sousedé, kteří jsou s námi historicky spojeni a mají s námi hospodářské a dokonce i rodinné vazby, byly nuceny si vybrat, zda budou s námi nebo proti nám,“ řekl. 

Obvinil také Evropskou unii, že vystupňovala napětí na Ukrajině až na hranu současného konfliktu, když odmítla zapojit Rusko do jednání o ekonomické části asociační dohody EU s Ukrajinou. Ruská anexe Krymu naopak podle ministra Lavrova nebyla nelegální, ale byla pouze důsledkem uplatnění práva na sebeurčení, které garantuje OSN.

Sergej Lavrov na konferenci v Mnichově:

  • „Dovolte mi připomenout, co řekl pan prezident Putin zde v Mnichově před osmi lety. Řekl, že konstrukt stability vycházející z Charty OSN a helsinských principů byl podkopán kroky Spojených států a jejich spojenců v Jugoslávii, v Iráku, v Libyi a rozšířením NATO na východ.“
  • „Společný evropský dům nebyl postaven, protože naši západní partneři neměli zájem vybudovat společnou bezpečnostní architekturu, ale stavěli na iluzi, na tom snu, že byli vítězi studené války.“
  • „My nechápeme, proč je Amerika tak posedlá globální protiraketovou obranou. Je to snaha stát se dominantní silou na celém světě? Řešit politické situace technologickými způsoby?“
  • „Měli bychom spolu mluvit jako rovný s rovným - bez ultimát, bez vyhrožování. A to bude jednoudušší, pokud se dohodneme na strategických principech našeho vzájemného vztahu.“

V Mnichově se jedná, u Debalceve se střílí

Navzdory nejnovějším diplomatickým snahám o uzavření příměří mezi Kyjevem a separatisty se na východě Ukrajiny dál ozývá střelba. Armáda ráno uvedla, že povstalci v noci na dnešek ostřelovali její pozice devětadvacetkrát, včetně města Debalceve, o které se v poslední době intenzivně bojuje. Separatisté tam prý pálí z minometů a raketometů. „Granáty už létají i do míst, která dřív byla mimo jejich dosah,“ potrvrzuje z východu Ukrajiny koordinátor organizace Člověk v tísni Tomáš Vlach.

Podle Kyjeva bylo od včerejška zabito dalších pět desítek rebelů, pět vojáků a pět civilistů. V Debalceve přitom v pátek platilo příměří kvůli evakuaci civilistů. K odjezdu ho využilo 753 lidí, mezi nimiž bylo 81 dětí. Podle organizace Amnesty International většina z 25 tisíc obyvatel již město opustila, ale asi 7000 lidí tam stále zůstává.