Krátce poté, co z Nemocnice sv. Michala v Bratislavě přišla zpráva o úmrtí prvního slovenského prezidenta Michala Kováče, se začaly scházet kondolence od politiků slovenských i českých. Řada z nich ocenila zejména to, že se postavil tehdejšímu premiérovi Mečiarovi. O jeho odvaze a odporu vůči Mečiarovi mluví i slovenský tisk. Bratislava vypraví exprezidentovi státní pohřeb, proběhne zřejmě 13. října. V den konání pohřbu bude v zemi státní smutek.
Michal Kováč byl nadějí v těžkých časech Slovenska, vzpomínají politici
„První slovenský prezident Michal Kováč už není mezi námi. S lítostí přijímám zprávu o jeho odchodu z tohoto světa. Věřím, že jeho odkaz, jeho působení, jeho práce, zůstane navždy v našich srdcích jako odkaz politika oddaného službě svému národu,“ cituje předsedu slovenského parlamentu a Slovenské národné strany (SNS) Andreje Danka server Denník N.
Michal Kováč se stal prvním prezidentem Slovenska v únoru 1993. Ve funkci byl jen jedno období do roku 1998, poté ho vystřídal Rudolf Schuster.
„Je mi to velmi líto. Znali jsme se blízce, jako předseda Slovenské národní rady jsem ho jmenoval ministrem financí. V Košicích se dozvěděl, že mu unesli syna. Jsou to momenty, na které si velmi vzpomínám. Scházeli jsme se každý rok i s jeho manželkou, vyměňovali si názory. Myslím, že měl těžké období, protože v době, kdy vládlo HZDS, které ho navrhlo i zvolilo, mu život osladili tím, že ho začali kritizovat, “ cituje server Aktuálně.sk Rudolfa Schustera.
Michal Kováč zasadil 27.října 1999 v zahradě Prezidentského paláce strom do „Aleje prezidentů“, kterou založil jeho nástupce v čele státu Rudolf Schuster
Neuzavřená kauza únosu
Slovenský prezident Andrej Kiska zdůraznil, že Kováč zemi vedl ve složitém období, kdy se rozhodovalo o jejím postavení v Evropě. Zároveň vyjádřil lítost nad tím, že se bývalý prezident nedožil justiční spravedlnosti za únos svého syna. Podle Schustera si Kováč především přál, aby o únosu vyšla najevo pravda. „Osobně mi řekl: Mně nejde o to, aby někoho potrestali, ale aby se lidé dozvěděli pravdu. Já jsem všem odpustil,“ uvedl Schuster.
Ze zavlečení Kováčova syna do Rakouska v roce 1995 byla podezřelá slovenská tajná služba, kterou tehdy vedl blízký spolustraník Vladimíra Mečiara Ivan Lexa.
„Dnes o tom není sporu, že za únosem byla tajná služba organizovaná Ivanem Lexou ve spolupráci s podsvětím. Ale byli to přímo agenti tajné služby, kteří unesli Michala Kováče mladšího. Unesli ho, dali ho do auta, opili ho, polili ho whisky a nalili mu whisky do úst a vysadili ho na rakouské straně. Doufali, že Rakousko vydá Kováče do Německa, kde bylo podezření, že měl s nějakou firmou něco, za co by mohl být stíhán. Rakušané ale pochopili, že jde o politický únos a Kováče vrátili na Slovensko,“ uvedl slovenský novinář Martin Šimečka.
Problém je podle Šimečky ovšem v amnestii, kterou podepsal Vladimír Mečiar v roce 1998 poté, co Michal Kováč skončil ve funkci prezidenta a Mečiar dočasně získal jeho pravomoce. Amnestie se týkaly podle Šimečky všech činů, které souvisejí s únosem. Dosud je nikdo nezrušil, přestože to umožňuje ústavní zákon, podotkl Šimečka. Deník Hospodárske noviny uvedl, že ani jedna z vlád nynějšího premiéra Roberta Fica nesouhlasila se zrušením zmiňovaných amnestií ve sněmovně.
Odpor vůči Mečiarovi
Kováč měl za své funkční období se svým bývalým spojencem premiérem Vladimírem Mečiarem několik zásadních sporů. Slovenská média oceňují zejména to, že se mu dokázal postavit. „Michal Kováč se z nevýrazného politika ve stínu Vladimíra Mečiara jako prezident změnil na symbol odporu proti mečiarismu. První porevoluční slovenský prezident ukázal mnoho osobní odvahy a poté i smíření, slušnosti a pokory,“ napsal list Denník N.
„Zvolil si odvahu. Zvolil si pravdu a řekl ne bezpráví. Řekl ne v době, kdy bylo pro mnohé jednodušší říct mečiarovské mašinerii ano. Dal zemi naději tehdy, kdy této naděje bylo málo,“ napsalo Sme na svém webu o Kováčovi. List dodal, že exprezident odchází v době, kdy jsou lidé, kteří volí pravdu a čest, potřební více než kdykoliv předtím.
„Od roku '89 jsem měl možnost zblízka sledovat politickou kariéru pana prezidenta Michala Kováče, viděl jsem, jak se změnil a stal se významným protipólem tehdejšího režimu. Chci vyjádřit upřímnou soustrast rodině a blízkým,“ uvedl na Twitteru předseda strany Most-Híd Béla Bugár.
GALERIE
Michal Kováč
„Prezident Michal Kováč zosobňoval vlastnosti, které mají v politice velkou cenu - pravdomluvnost, nebojácnost, jednání ve veřejném zájmu. Byl velkým zklamáním pro ty, kteří od něj očekávali, že se ve všem podřídí tehdejšímu premiérovi Vladimíru Mečiarovi. Ale současně příjemným překvapením pro ty, kteří od prezidenta očekávali, že se v těžkých chvílích postaví na stranu spravedlnosti bez ohledu na své bývalé politické vazby. Občané mladé samostatné Slovenské republiky tak měli v Michalovi Kováčovi oporu a příklad neobvyklé statečnosti,“ uvedl pro Aktuálně.sk europoslanec a předseda strany Sloboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík.
Z vysoké politiky se stáhl v roce 1999. Ani roky po tom, co stál v čele země, se nepřestal zajímat o její směřování. Kritizoval například přijetí eura místo slovenské koruny. „Je mi trochu smutno, protože slovenská koruna, která symbolizovala svrchovanost a státnost, se neudržela příliš dlouho,“ uvedl v prosinci roku 2008 Michal Kováč.
Kováč představil 16. prosince 2010 v Bratislavě svou knížku Paměti s podtitulem Můj příběh občana a prezidenta
„Michalovi Kováčovi vděčíme za mnoho. Osobní odvaha, se kterou úřad prezidenta zastával, byla v těžkých časech nadějí, že Slovensko nemusí sejít z cesty. Čest jeho památce,“ uvedla slovenská ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská (Most-Híd).
Kováč byl skutečným Evropanem, uvedl Juncker
Kováč podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera chápal, že osud Slovenska jako demokratické a svobodné země leží v Evropě. „Bude vždy připomínán pro kvality, které vnesl do veřejného života: morální integritu, občanské zaujetí a politickou angažovanost,“ uvedl Juncker v prohlášení pro média.
„Provedl svou zemi nelehkými časy a jeho odvážná obrana demokracie a vlády práva pomohla Slovensku znovu nalézt evropskou cestu,“ míní Juncker. Nejlepší poctou, kterou je podle něj možné někdejšímu slovenskému prezidentovi vzdát, je věrnost jeho odkazu a pokračování v práci, kterou zahájil.
Zeman: Evropě chybí osobnost jeho formátu
Český prezident Miloš Zeman označil zesnulého prezidenta za statečného člověka. „Byl nejen moudrým mužem a státníkem, ale především prokázal nesmírné množství odvahy. Dokázal čelit tvrdým osobním útokům, nevolil si snadnější cestu a nevzdával se,“ uvedl Zeman.
„Domnívám se, že dnešní Evropě chybí osobnosti jeho formátu. Velmi bych si proto přál, aby se pan prezident stal vzorem pro mladou generaci, a věřím, že jeho odkaz bude nadále přežívat v srdcích slovenských občanů,“ uvedl Zeman v kondolenci.
Za vládu České republiky vyjádřil lítost i český premiér Bohuslav Sobotka. Ve svém prohlášení na Twitteru ocenil přínos bývalého slovenského prezidenta pro česko-slovenské vztahy. Později v kondolenci uvedl, že Kováč na Slovensku bojoval za rozvoj demokracie a svobody.
Václav Havel a Michal Kováč ve Slovenském institutu v Praze v roce 2003
„Byl prezidentem v období těch nejhorších vztahů, ty první čtyři roky po rozpadu federace se premiéři Klaus a Mečiar nikdy osobně mezi čtyřma očima nesetkali. Vzájemně se vyčítalo, co kdo komu sebral, co bylo nespravedlivé. Byla to hrozná doba,“ uvedl bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL).
„Byl to hodný člověk. Já jsem ho měl rád. Já jsem se to dost dlouho učil ho mít rád. On byl úplně z jiného světa, byl to prostě ekonom. Ale já jsem ho měl rád a přicházel jsem mu prostě na chuť,“ podotkl Pithart.