Berlín - Pokud chce svět zajistit trvalou ochranu klimatu, musí se do konce století vzdát technologií, které vytvářejí emise oxidu uhličitého (CO2). Německá kancléřka Angela Merkelová to uvedla na berlínské konferenci o klimatu v rámci takzvaného petersberského dialogu. Vyzvala rovněž k tomu, aby vyspělé státy poskytly rozvojovým zemím technologie šetrné k životnímu prostředí.
„Musíme ve 21. století, v tomto století, prosadit dekarbonizaci, tedy úplnou transformaci k ekonomice nevydávající uhlíkové emise,“ uvedla kancléřka s tím, že je nezbytná dlouhodobá vize. Prvním krokem k odstranění emisí CO2 by se podle kancléřky měl stát pařížský summit, který má v prosinci schvalovat novou globální klimatickou smlouvu. „Musíme prosadit závaznou klimatickou dohodu. A rozhodující je právě slovo závazná,“ upozornila Merkelová.
Francouzský prezident Francois Hollande na konferenci vyjádřil pochopení pro obavy rozvojových zemí z omezování emisí CO2. „Mnoho těchto zemí se obává, že závazná dohoda by omezila jejich možnosti hospodářského rozvoje,“ řekl. „Musíme jim ukázat, že jsme na jejich straně. Musíme je technologicky podpořit,“ dodal. K podpoře rozvojových zemí vyzvala i Merkelová. „My průmyslové země jsme mnoho let velmi výrazně přispívaly k oteplování klimatu. Nyní máme povinnost ukázat těm, kdo mají ještě rozvoj před sebou, jaké účinnější technologie mohou využívat. Je to tak spravedlivé,“ řekla.
Merkelová rovněž slíbila, že Německo do roku 2020 zdvojnásobí svůj roční příspěvek na podporu zavádění obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích a na investice, které mají státům pomoct přizpůsobit se klimatickým změnám. V roce 2013 Berlín na tyto účely poskytl dvě miliardy eur (55 miliard Kč).
Dohoda z Paříže by měla nahradit Kjótský protokol z roku 1997, většina otázek s ní spojená však zatím nebyla vyřešena. Státy se zatím shodují jen na základním cíli, že globální oteplování by oproti předindustriální době nemělo překročit dva stupně. Není ale jasné, zda se to může podařit. Německo naléhá mimo jiné na to, aby k ochraně klimatu více přispívaly země, jako je Čína a další prudce se rozvíjející ekonomiky. Nejvíce emisí oxidu uhličitého už v současnosti vypouštějí chudší státy, jež se snaží rozvinout své hospodářství a vyvést miliony lidí z chudoby.
Berlínská konference skončila s rozpačitými výsledky
Berlínská konference o klimatu měla připravit půdu pro celosvětové setkání v Paříži, skončila ale s rozpačitými výsledky. Problémy s dodržováním vlastních klimatických cílů má i vláda ženy, které se od zveřejnění její fotosérie před tajícími ledovci říká „klimakancléřka“. Klimatické cíle Německa ohrožuje odstavení jaderných elektráren, obnovitelné zdroje je zatím nahradit neodkázaly. Mezeru proto vyplnila renesance hnědého uhlí. Právě to je ale podle ekologů v zemi největším zdrojem emisí, které navíc už léta neklesají. Německá vláda proto chce, aby uhelné elektrárny platily dodatečnou daň. V Berlíně proti tomu ale protestovalo 15 tisíc horníků, kteří se bojí o práci.
Tento vývoj momentálně bedlivě sledují i české firmy. Koncerny ČEZ i EP Energy patří mezi zájemce o dosavadní německé impérium energetického gigantu Vattenfall. Ten chce co nejrychleji prodat všechny své hnědouhelné doly i elektrárny v zemi. Jde zhruba o devět tisíc megawattů, takže EP by se podle expertů okamžitě svou velikostí prakticky vyrovnala ČEZu a u ČEZu by to znamenalo postup z hlediska výkonu mezi největší evropské výrobce. České firmy by se v Německu rázem staly také silným sociálním hráčem. Podniky, o něž mají zájem, dávají práci 15 tisícům lidí – a to hlavně v regionech s vysokou nezaměstnaností.
