Deset tisíc vyhazovů během několika málo týdnů – zatím nejviditelnější krok nového prezidenta Argentiny Mauricia Macriho, který vyhlásil ideologický boj proti státní byrokracii. Hlavním soupeřem je v jeho očích právě veřejný sektor, který chce konzervativní hlava státu nahradit efektivnější elektronickou formou. Státní zaměstnanci ale dávají najevo svůj odpor stále hlasitěji.
Macri je v čele Argentiny teprve od prosince loňského roku, za tu dobu ale nařídil propustit tisíce státních zaměstnanců. Podobně chce přitom postupovat i v následujících měsících. Po letech zkorumpovaného socialismu prý jeho země potřebuje radikální obrat – jakkoliv bolestné důsledky to může mít.
Státní sektor má v jeho očích dlouhodobě ustupovat soukromému, a to včetně zaměstnávání. Budoucnost Argentiny je prý v digitální správě úřadů. Proti se ale postavily odbory, které na středu svolaly celonárodní stávku a také demonstraci před prezidentským palácem.
Viceprezidentka Gabriela Michettiová obvinila demonstranty z toho, že se z nich staly „Kirchnerovy bojůvky“. Odkazovala tak na éru dřívějšího prezidenta Nestora Kirchnera a jeho ženu – nástupkyni v úřadu Christinu Fernandezovou.
Podobně jako u ekonomiky je Macri stejně rezolutní také v otázkách bezpečnosti. Středeční demonstrace jsou tak prvním testem pro policii, která funguje pod novými předpisy – ty jí mnohem více uvolňují ruce v případě rozehnání protestů. Podle kritiků se ale jen otevírá cesta ke kriminalizaci a trestání prezidentových odpůrců.
Ještě před 100 lety byla Argentina považována za jednu z nejbohatších zemí světa, v posledních desetiletích jde ale od jedné ekonomické krize ke druhé. Představitelé Argentiny dlouho nebyli ochotni otevřít trh a prosazovali štědré sociální programy.
