Londýn a Paříž budou spolupracovat při jaderných testech

Londýn – Británie a Francie se dohodly na spolupráci při testování jaderných zbraní. Jedno centrum pro vývoj technologií vznikne v Británii, druhé pro testování raketových hlavic ve Francii. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér David Cameron podepsali také další smlouvu o vytvoření společného expedičního sboru a sdílení vojenských kapacit, především letadlových lodí. Británie a Francie mají největší vojenské rozpočty v Evropské unii. K užší spolupráci se zavázali už v roce 1998 v Saint-Malo tehdejší prezident Jacques Chirac a expremiér Tony Blair.

Sarkozy označil obě smlouvy za bezprecedentní a „smělé rozhodnutí obou zemí“. Cameron zdůraznil, že nové smlouvy umožňují ozbrojeným silám obou zemí těsnější spolupráci než kdykoli v minulosti.

Nicolas Sarkozy:

„Je to rozhodnutí, které je bezprecedentní. Ukazuje úroveň důvěry mezi našimi dvěma národy, jaká nemá v historii obdobu.“

Oba tvrdili, že ujednání nijak neovlivní suverenitu obou zemí. Podle některých britských listů, které odrážejí tradiční nedůvěru značné části Britů vůči Francii, je vojenská spolupráce především vyvolána snahou obou zemí co nejvíce ušetřit v době rozpočtových škrtů.

Obě země mají napjaté obranné rozpočty a chystají v této oblasti úspory. Protože ale nechtějí zároveň omezit záběr obranné činnosti, musí se domluvit na tom, jak si úkoly rozdělit. Britský arzenál čítá v současnosti 160 funkčních hlavic z celkového počtu 225. Francie má hlavic 300. Obě strany ujišťují, že si zachovají kontrolu nad svými hlavicemi. „Nejde o evropskou armádu, nejde o sdílení prostředků jaderného odstrašování,“ prohlásil Cameron. Podle něj tato spolupráce ušetří oběma stranám miliony liber.

Smlouva týkající se jaderného arzenálu má platit 50 let. Předpokládá společné využití vojenské laboratoře v Aldermastonu v Británii, která vyvine technologii pro testování jaderných hlavic. Ve Valduku na východě Francie budou od roku 2014 hlavice společně testovány.

Další smlouva předpokládá vytvoření společného expedičního sboru o síle asi 5000 vojáků, který by měl být schopen nasazení od příštího roku. „Tato jednotka bude pod společným velením zasahovat za našimi hranicemi v případě krize,“ oznámil Sarkozy. Země si podrží veto pro vyslání sboru, který bude mít pro danou operaci jediného velitele. Budou také koordinovat provoz svých letadlových lodí tak, aby byla na moři vždy aspoň jedna francouzská nebo britská. Plavidla budou upravena tak, aby je mohla používat také letadla druhé strany.

  • Nicolas Sarkozy a David Cameron autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2069/206839.jpg
  • Letadlová loď autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2040/203937.jpg
  • Nicolas Sarkozy a David Cameron autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2069/206878.jpg
  • Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér David Cameron na jednání v Londýně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2069/206841.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 2 mminutami

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 36 mminutami

VideoBoje v Jemenu pokračují, uprchlíků přibývá

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.
před 1 hhodinou

Venezuelská prezidentka v OSN slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 4 hhodinami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
před 8 hhodinami

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, uvedl Pavel v OSN

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kreml i Kyjev mají zájem o omezené příměří kvůli energetice a obilí, řekl Rubio

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoShakespearovské drama Windsorů: Proč britská monarchie čelí další krizi

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.