Atény - Řecký parlament bude večer hlasovat o důvěře koaliční vládě levicové strany SYRIZA a nacionalistických Nezávislých Řeků. Premiér o víkendu označil záchranný program za chybu. Atény chtějí ukončit zhruba třetinu reforem. Podle průzkumu agentury ALCO má kabinet drtivou podporu veřejnosti. Celých 75 procent dotázaných podporuje vládní vyjednávací linii.
Vláda v čele s levicovou SYRIZOU by měla bez problémů dostat důvěru. Ve 300členném zákonodárném sboru má pohodlnou většinu 162 poslanců. Podle nejnovějšího průzkumu více než dvě třetiny oslovených schvalují celkové politické vize, které kabinet představil v těchto dnech v parlamentu.
Nový řecký premiér Alexis Tsipras o víkendu označil za chybu mezinárodní záchranný program pro Řecko. Na jeho základě Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond zemi poskytly půjčky, aby kvůli finanční krizi nezbankrotovala.
Tsipras rovněž potvrdil, že jeho země odmítá prodloužení záchranného programu. Vláda by ale podle něj chtěla s mezinárodními věřiteli do konce února uzavřít přechodnou dohodu. Ta by Řecku umožnila překonat období potřebné k dojednání nových podmínek řešení státního dluhu. Atény jsou prý ochotné zachovat zhruba dvě třetiny z požadovaných reforem.
Ze zemí eurozóny v čele s Německem ale již zaznělo, že by Řecko mělo záchranný program požadující tvrdá úsporná opatření prodloužit a plnit své závazky.
Dojde na kompromis? Tsipras je optimistický
Podle spekulací řeckých médií se schyluje ke kompromisu, který by víceméně sladil požadavky obou stran. „Jsem velmi optimistický. Zkusíme udělat, co můžeme, abychom nalezli společné, životaschopné a pro všechny přijatelné řešení pro naši společnou budoucnost,“ řekl Tsipras po své pondělní schůzce s předsedou europarlamentu Martinem Schulzem.
Bývalý šéf Fedu si ale myslí, že Řecko nakonec odejde z eurozóny. „Je pouze otázkou času, kdy všichni pochopí, že odchod představuje tu nejlepší strategii,“ prohlásil v nedávném rozhovoru pro BBC.
- Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,7 bilionu korun). Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
