Bývalé legendární berlínské letiště Tempelhof se mění v největší nouzové ubytování pro uprchlíky v Německu. Město migrantům vyhradilo hangáry a další haly chce vybudovat přímo na ploše. Proti se ale stavějí sdružení, která v loňském referendu vybojovala zákaz výstavby na místech, která už sedm let slouží jako veřejný park. Zastupitelstvo i kvůli tomuto odporu hlasování o návrhu o měsíc odložilo.
Legendární Tempelhof má dát tisícům migrantů střechu nad hlavou
Celková ubytovací kapacita by měla být 4 200 lidí, což je podle kritiků na jednom místě příliš. Důsledkem bude minimum soukromí, hluk či nedostatečná hygiena. Sprchy stále čekají na instalaci a za koupelí se musí dojíždět.
Kontroverze ale nebudí jen to, co se děje uvnitř tempelhofských hangárů, ale také to, co se děje venku. Město chce vybudovat dočasné ubytování pro uprchlíky i na zelených okrajích letiště - tam, kde jakoukoli výstavbu zakázalo loňské referendum. Město sice tvrdí, že jde o časově omezené opatření do prosince 2019 a dočasné stavby pak bude možné opět rozebrat. Iniciátoři referenda se ale obávají, že se z dočasného stane trvalé. Oblíbenému výletnímu cíli podle nich hrozí proměna v ghetto.
Na bývalém letišti Tempelhof vzniká největší ubytovací areál pro migranty (zdroj: ČT24)
„Ideál ubytovávání uprchlíků je samozřejmě decentralizace, tedy když na jednom místě není pohromadě tolik lidí. To je naprosto jasné - i nám je to naprosto jasné. Je to ale k ničemu. Město totiž nemá tolik prostor k dispozici,“ vysvětluje Martin Pallgen z odboru pro rozvoj města a životní prostředí. Mluvčí iniciativy 100% Tempelhof Margarete Heitmüllerová ale namítá, že prázdných prostor je v metropoli dost. Město má prý například přes milion čtverečních metrů volných kancelářských ploch.
Do Berlína letos přijelo už 70 tisíc běženců - 17krát víc, než jich pojme Tempelhof. Město zatím stále hledá recept, jak jim zajistit střechu nad hlavou, vyhnout se kritice a zároveň plnit potřeby svých stálých obyvatel.
GALERIE
Bývalé berlínské letiště Tempelhof se mění na dočasnou ubytovnu pro migranty
Tempelhofu se říká matka letišť. Vůbec první dopravní letiště světa patřilo k největším chloubám režimu Adolfa Hitlera, letištní budova bývala jednou z největších na světě. Letiště také po válce zachránilo přes dva miliony lidí před hladem. Když Sověti v červnu 1948 zahájili blokádu Západního Berlína, přistávalo na Tempelhofu každé tři minuty jedno letadlo spojenců. Letecký most udržel město při životě bezmála rok. Tempelhof ale postupně přestal vyhovovat moderním nárokům a legendární plocha v roce 2008 přijala poslední letadlo. Letiště se změnilo v obří park a jeden z nejvyhledávanějších výletních cílů německé metropole. Je větší než monacké knížectví nebo 500 fotbalových hřišť.
Berlínská radnice ale považovala obří park za luxus. Berlín totiž roste a městu zoufale chybějí byty. Tempelhof měl být modelový projekt, kde město chtělo postavit velké množství dostupných bytů v okrajových částech areálu. Centrální plocha ale neměla být narušena. Odpůrci projektu z iniciativy 100% Tempelhof se nicméně obávali, že se stavba rozšíří i do centrální části areálu a bude znamenat konec třísethektarového parku. Berlíňané pak v loňském referendu výraznou většinou částečné zastavění letiště odmítli.