Z rozhodnutí egyptských politických autorit došlo během dvou let k demolici více než 3200 budov, které se nacházely na Sinaji podél hranic s Pásmem Gazy. Upozornila na to organizace Human Rights Watch (HRW), podle níž Egypt zbouráním budov porušil mezinárodní právo. Důvodem mělo být vytvoření nárazníkové zóny před radikály z Islámského státu a zničení pašeráckých tunelů.
Egyptská armáda dosud zničila všechny budovy a zemědělskou půdu v oblasti jednoho kilometru podél hranic s Pásmem Gazy. Plánuje prý takto vyčistit území o celkové velikosti 79 km2, a to včetně lokalit u města Rafah, kde žilo přibližně 78 tisíc lidí. Dle srpnových satelitních snímků zde demolice již začaly.
Důvodem pro rozsáhlé demolice má být vznik tzv. bezpečnostního nárazníkového pásu. Za vlády Husního Mubáraka v roce 2007 mělo dojít k vybudování hraničního pásu širokého 150 metrů, ovšem následné protesty znemožnily plán realizovat. V následujících letech byl záměr obnoven a aktualizován. Dle posledních zpráv by nárazníková zóna měla mít 500 metrů směrem do vnitrozemí poloostrova a vést po celé délce třináctikilometrové hranice s Pásmem Gaza.
Kromě vytvoření snáze kontrolovatelného volného prostoru je v plánu také zničení zdejších tunelů, které jsou využívány pro pohyb zbraní, zboží i lidí mezi Egyptem a Pásmem Gaza. Nárazníková zóna má dle egyptského ministerstva obrany „konečně vyřešit problém" tunelů a ochránit zemi od terorismu.
Demolice budov byly rozšířeny a uspíšeny po bezprecedentním útoku na severu Sinaje v dubnu 2014. K ataku se přihlásila nejsilnější lokální organizace Wilájat Sinaj (Provincie Sinaj), která následně vyjádřila loajalitu Islámskému státu.
Dle HRW bylo porušeno mezinárodní humanitární právo vycházející z konvencí OSN a z afrických úmluv. Z něj vyplývá, že armáda může zničit civilní budovy jen tehdy, když se stanou vojenským cílem nebo když mohou přispět k vojenské akci. Zákon války pak zakazuje nucené vysídlení civilistů, pokud k tomu nevedou nevyhnutelné vojenské důvody. Dle HRW příslušné orgány neposkytly obyvatelům dostatečné varování ani předchozí upozornění o plánovaných demolicích. Navíc jim nezajistily žádné dočasné bydlení a poskytly jen minimální finanční kompenzace za jejich zničené domovy a vůbec žádné za zničené zemědělské půdy.
Human Rights Watch dále tvrdí, že neexistují žádné důkazy, že zbraně, které Wilájat Sinaj použila, byly na Sinaj dopraveny tunely. Mnoho studií i egyptského původu hovoří o tom, že zbraně jsou na Sinaj dopravovány zejména z Libye a odtud do Pásma Gazy, nikoli opačně.
Rovněž dle HRW vláda nedostatečně vysvětluje, proč jednotky pro zničení tunelů nepoužily sofistikované zařízení, pro jehož použití byly vycvičeny odborníky z OSN. Díky němu by mělo dojít k odstranění tunelů, bez toho aniž by došlo k poškození domů nad nimi.
Sinajský poloostrov je egyptskou vládou dlouhodobě zanedbáván, jedná se tak o vhodnou lokalitu pro radikální a teroristické skupiny. Toto území je silně nestabilní již od ledna 2011, kdy v Egyptě probíhaly protesty v rámci tzv. arabského jara. Střety mezi egyptskou armádou a ozbrojenými extremistickými skupinami pak zesílily zejména od roku 2013, kdy v zemi skončila vláda Muslimského bratrstva. Od té doby zde zemřelo více než 3600 lidí z řad civilistů, vojáků i bezpečnostního personálu.
