New York/Nassau - Finančník českého původu Viktor Kožený dosáhl urovnání s investiční společností Omega Advisors, která se na něm soudně dožadovala více než 100 milionů dolarů. Dohodou docílil odblokování soudem zmrazeného majetku v řadě zemí světa. S odvoláním na dohodu uzavřenou v úterý před londýnským soudem to na svých internetových stránkách uvádí agentura Bloomberg. Finančník nadále čelí žalobě před trestním soudem v New Yorku za krádež 180 milionů dolarů. O Koženého vydání požádala Bahamy také Česká republika, kde je stíhán za údajnou zpronevěru majetku za více než 16 miliard korun.
Finančník žije na Bahamách, kde ho tamější soud před téměř dvěma lety odmítl vydat do Spojených států ke stíhání za údajnou korupci při privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Tyto žaloby jsou ovšem po více jak devíti letech minulostí. Díky dosažené dohodě jsou totiž žaloby zrušeny.
Kožený získal dohodou přístup k milionům dolarů v zablokovaných aktivech. Britský soud dříve zmrazil 177 milionů dolarů z Koženého majetku. Podmínky dohody nechtěl Kožený uvést. Odmítl ale, že by měl opět přístup k penězům. „Co se týče mého majetku, tak ten se nijak nezměnil a je zanedbatelný, ale z rodinného hlediska je to lepší,“ řekl bez bližšího vysvětlení.
Kožený nyní tvrdí, že jeho jméno bylo po devíti letech očištěno, nicméně jeho trestní stíhání v USA i v ČR nadále pokračuje.
Místo úhrady a soudních procesů se dohodli
Omega žádala podle Koženého trojnásobnou úhradu škody a úroky, celkem za zhruba 200 milionů dolarů. „V podstatě to bylo staženo a čtení před soudem v Londýně plně očišťuje moje jméno. Co se týče investorů, zcela to uzavírá ázerbájdžánskou kauzu,“ konstatoval Kožený.
Omega v žalobě z roku 1999 tvrdila, že finančník zpronevěřil z jejích fondů a z fondů dalších společností 180 milionů dolarů, které v roce 1998 vložily do ázerbájdžánské privatizační investice. Kožený jim údajně účtoval 25 dolarů za privatizační kupon ropné firmy Socar, zatímco za něj sám zaplatil 40 centů. Peníze prý použil na splátku dluhů u ruské Alfa banky a u kyperské společnosti Daventree Ltd., kterou sám zčásti kontroluje.
Koženého právníci před soudem konstatovali, že podle britského práva Omega nemohla vést spor, protože její zaměstnanec Clayton Lewis při projednávání Koženého korupční kauzy připustil, že se podílel na podplácení ázerbájdžánských představitelů, a tudíž učinil Omegu částečně odpovědnou.
Finančník nadále čelí žalobě před trestním soudem v New Yorku, kde je od roku 2003 viněn z krádeže 180 milionů dolarů, které do ázerbájdžánské akce vložili investoři včetně Omegy a největší světové pojišťovny AIG. V jiné kauze byl spolu se dvěma Američany o dva roky později obviněn ze snahy podplácet ázerbájdžánské představitele.
Koženého sporné aktivity
ÁZERBÁJDŽÁN - V roce 1997 se Kožený rozhodl investovat v kuponové privatizaci v ropném průmyslu Ázerbájdžánu. Od amerických investorů si vypůjčil až 450 milionů dolarů (asi 13 miliard korun) a část této částky investoval prostřednictvím společností Oily Rock Group a Minaret Group do kuponů v ázerbájdžánském ropném průmyslu, zejména do státní ropné společnosti SOCAR. Privatizace se však neuskutečnila, protože Ázerbájdžán se nakonec rozhodl oslovit velké ropné společnosti, a kupony se staly bezcennými.
Počátkem října 2005 byl Kožený na základě amerického zatykače zatčen na Bahamských ostrovech a následně byl spolu s bývalým vysokým představitelem AIG Davidem Pinkertonem a dalším Američanem, investorem Frederikem Bourkem, u newyorského soudu obžalován z úplatkářství velkého rozsahu v Ázerbájdžánu. Podle obžaloby se měli pokusit podplatit vysoce postavené činitele v Ázerbájdžánu, aby jeho společnosti získaly přednost při privatizaci. V říjnu 2007 bahamský vrchní soud v odvolacím řízení rozhodl, že Kožený nemůže být vydán do USA.
KUPONOVÁ PRIVATIZACE V ČR - Kožený jako zakladatel Harvardských investičních fondů nabízel v rámci první vlny kuponové privatizace občanům desetinásobek vložené sumy. Za tisíc korun, které stála kuponová knížka, slíbil do roku 10 tisíc korun. Svůj slib splnil - v roce 1993 si slíbený desetinásobek vyzvedlo skoro 300 tisíc akcionářů. Propagací fondů také Kožený přispěl k masovější účasti veřejnosti na privatizačním experimentu.
Harvardský průmyslový holding (HPH), který vznikl z jeho fondů, skončil ale v roce 1997 v likvidaci. Podle policie totiž Kožený v letech 1995 až 1997 spolu s bývalým šéfem představenstva HPH Borisem Vostrým převáděl majetek z holdingu do zahraničí. Škoda, které se dopustili, se podle posledních propočtů vyšplhala na 16 miliard korun.
Jak Vostrý, tak i Kožený jsou stíháni jako uprchlí již od roku 2003. Od loňského února je Kožený spolu s Vostrým v ČR v nepřítomnosti souzen za podvod a porušování povinnosti při správě cizího majetku.
