Deseti až dvaceti procentům žádostí o azyl nebylo letos v Německu vyhověno, odhaduje vedoucí analytického centra Evropské lidové strany (EPP) Roland Freudenstein a dodává, že jen nepatrná část uprchlíků byla ze země vykázána, zbytek je prý „takzvaně trpěn“. Mnozí také zmizeli z dohledu úřadů. Expert EPP proto vyzývá k apelu na vlády zemí původu migrantů, aby je přijímaly zpět.
„Jsme na začátku pokusu vyřešit kořeny problému. Nejprve je třeba komunikovat se zeměmi původu uprchlíků a jasně ukázat, že jim chceme pomoci zlepšit životní podmínky. To ale není možné udělat ze dne na den,“ konstatuje Freudenstein, expert EPP, jejímiž členy jsou v Evropském parlamentu CDU Angely Merkelové nebo KDU-ČSL s TOP 09.
Freudenstein neočekává, že dohoda s africkými zeměmi přinese rychlou změnu, výsledky by se měly dostavit spíše v dlouhodobém horizontu. „Ještě nemáme plán, kterým bychom během jednoho týdne počet uprchlíků zredukovali. To přijde na řadu v příštích měsících.“
Někteří se s fondem dojednaným na Maltě neztotožňují. Africké země jsou nechvalně známé vysokou mírou korupce ve státní správě, kritici se proto obávají, že peníze nebudou užity k zamýšleným účelům. „Tento problém už máme celá desetiletí, není to nic nového. Existují metody, jak lze přesněji kontrolovat, co se s penězi děje,“ ubezpečuje odborník.
V Německu i bez azylu
Zásadním tématem, kterému je prý třeba věnovat velkou energii, je návratová politika. „Není možné něco nařizovat shora. Je třeba být diplomatický. Přesto musíme apelovat na vlády, které mají za podmínky, kvůli nimž lidé své země opouštějí, zodpovědnost. Pokud s námi budou chtít spolupracovat i v jiných oblastech, jako je obchod nebo bezpečnost, pak musí přispět k tomu, aby se ti, kterým bude odmítnut azyl, mohli vrátit zpět,“ říká Freudenstein.
Vracet uprchlíky do zemí, kde poprvé vstoupili na půdu Evropské unie, se nově rozhodlo i Německo. „Není to řešení problému. Nanejvýš se zredukují počty lidí, kteří proudí do Německa. Jsme si vědomi, že tlak na tranzitní země se tím zvýší,“ připouští Freudenstein ale dodává, že uprchlíků je už v Německu zkrátka příliš mnoho. V plánu je pokus zpracovat celkový koncept řešení uprchlické krize tak, aby byl uspokojivý pro státy jako Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko či Slovinsko, ale i země mimo EU jako například Srbsko.
V Německu se ale příliš k vracení uprchlíků do zemí původu nehrnou. „Ještě jsme pořádně ani nezačali vracet ty, jimž byl odmítnut azyl. Myslím, že momentálně mluvíme tak o 10 až 20 procentech z těch, kdo letos podali žádost. Z toho jen malinká část byla ze země vykázána, zbytek je v Německu takzvaně trpěn. Část také zmizela, úřady je nemohou zastihnout,“ upozorňuje Freudenstein.
