Jednota a svoboda Německa se naplnila, Kohl mužem sjednotitelem

Berlín - „Veškerý německý národ se vyzývá, aby ve svobodném sebeurčení usiloval o jednotu a svobodu Německa.“ Teprve po čtyřech desetiletích došla naplnění tato věta z preambule Ústavy Spolkové republiky Německo (SRN) z roku 1949. Dva německé státy, rozdělené čtyřicet let, se sjednotily právě 3. října 1990. Sjednocení Německa mělo být pro Německo cestou ke zlepšení ekonomiky a životního standardu lidí. Alespoň tak to prorokoval v roce 1990 tehdejší kancléř Helmut Kohl. Nic takového se ale nestalo. Západoněmečtí investoři sice na chudší východ zavítali, ale nalezli zde jen konkurence neschopné a krachující podniky.

Postoj obou zemí ke sjednocení nebyl ovšem před rokem 1990 zdaleka jednotný. V tehdejší SRN hřímali sice na počátku roku 1989 sociální demokraté, že „otázka opětovného sjednocení zůstává nejnaléhavějším úkolem německé politiky, neboť ke společnému evropskému domu patří také jednotné Německo“. List International Herald Tribune k tomu však podotýkal, že mezi západními Němci není myšlenka opětovného sjednocení nijak zvlášť populární. Vzájemnou spolupráci obou zemí nicméně SRN podporovala i ekonomicky, většinou v podobě západoněmeckých marek proudících na východ. 

Na druhé straně ostnatých drátů zatím Erich Honecker myšlenku sjednocení zarytě odmítal: „Nikdo by nemohl mít zájem na tom, aby v srdci Evropy znovu existoval stát, který by se dal jen těžko ovládat.“ Tento názor s ním tehdy sdílela většina vlád západních zemí.  

A co všechno sjednocení předcházelo?

V létě 1989 se před zastupitelstvími SRN v Maďarsku, v říjnu pak i v Československu a Polsku začaly shromažďovat několikatisícové zástupy občanů tehdejší Německé demokratické republiky (NDR), kteří se dožadovali vstupu do „druhého Německa“. 

Prezident bývalého Sovětského svazu Michail Gorbačov 7. října 1989 při oslavách 40. výročí založení NDR varoval východoněmecké vedení, že opoždění reforem by se mu mohlo vymstít. Zároveň se zvedlo lidové hnutí odporu proti komunistickému systému. Od 17. října 1989, kdy byl Erich Honecker zproštěn všech funkcí, zbýval už jen krůček k 9. listopadu 1989, kdy se otevřenou berlínskou zdí začaly „na Západ“ valit proudy východních Němců, jejichž počet se za deset dní vyšplhal až na deset milionů. K trvalému opuštění země se jich však rozhodla jen malá část. Když byl 13. listopadu předsedou vlády zvolen Hans Modrow, všem slavnostně přislíbil demokratickou obnovu NDR. 

Na konci listopadu 1989 začaly spolu s demontováním zátarasů na společných hranicích oba německé státy otevřeně a reálně uvažovat o možnosti konfederace. Iniciativy se ujal spolkový kancléř Helmut Kohl a 28. listopadu předložil desetibodový plán budoucí německé politiky, jejímž cílem měl být v konečné fázi federální „spolkový stát“. Pro uskutečnění plánu nebyl rozhodující názor vedení NDR, ale postoj velmocí. 

První svobodné volby v NDR potvrdily 18. března 1990 pád komunistů a vítězství bloku křesťanské demokracie, vedené Kohlovou stranou, řeklo sjednocení jasné „ano“. První východoněmecká vláda bez účasti komunistů, jmenovaná 12. dubna, se vyslovila pro splynutí se SRN. K 1. červenci 1990 tak byla mezi Bonnem a Berlínem ustavena hospodářská, měnová a sociální unie.

Od května se konala série jednání s pracovním názvem 2+4 (dva německé státy a vítězné mocnosti USA, SSSR, Velká Británie a Francie) o uspořádání německé otázky. Spolkový kancléř Helmut Kohl přistoupil na podmínky západních států, že sjednocení Německa nebude znamenat žádnou změnu hranic a obnovený stát zůstane členem NATO. Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu byla podepsána 12. září 1990 v Moskvě. Podpis dokumentu tehdy znamenal faktické ukončení studené války. Oba německé státy se pak mohly 3. října 1990 formálně sloučit. 

Gorbačov, Bush a Kohl 20 let po pádu Berlínské zdi

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskevský soud odsoudil Litevce za odstranění pamětních desek ze sovětského hřbitova

Moskevský soud odsoudil litevského občana Romase Liutkuse v nepřítomnosti k sedmi letům vězení za údajné poškození hrobů sovětských vojáků v Litvě. Zároveň mu uložil pětiletý zákaz činností souvisejících se správou internetových stránek a telekomunikačních sítí, oznámila ruská generální prokuratura.
před 1 mminutou

V Polsku se terčem internetových podvodníků stávají hlavně mladí, nikoli senioři

Přesvědčení o vlastních digitálních dovednostech může mladé Poláky činit vůči podvodům zranitelnějšími, nikoli odolnějšími. Nový průzkum ukazuje, že nejvyšší podíl finančních ztrát způsobených podvodníky vydávajícími se za státní instituce hlásí lidé ve věku od 25 do 34 let.
před 10 mminutami

Někde nepršelo dva měsíce, popisuje zpravodajka ČT extrémní sucho v Británii

Velkou Británii podobně jako další evropské státy sužuje extrémní sucho. Velmi suchý byl už loňský rok, tento by ale měl být ještě horší. Letošní léto je v tomto ohledu extrémní především v Anglii a ve Walesu. Rekordní je také počet lesních požárů.
před 31 mminutami

Rusové zabili deset lidí u Charkova, Ukrajinci poslali stovky dronů na Moskvu

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí, oznámili prezident země Volodymyr Zelenskyj a místní úřady. Dalších sedmnáct osob bylo zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin zase podle agentury AFP tvrdí, že na moskevský region útočilo v noci na úterý 620 dronů. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.
08:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinec dostal v Německu za špionáž pro Rusko 15 měsíců vězení

Trest rok a tři měsíce vězení uložil v úterý německý soud třicetiletému Ukrajinci, kterého shledal vinným ze špionáže ve prospěch Ruska. Měl zjišťovat trasy zásilek, do nichž by pak bylo možné umístit výbušninu a ovlivnit bezpečnost obyvatelstva na Ukrajině a v Německu. Další dva Ukrajince, kteří čelili stejné obžalobě, soud viny zprostil. V tiskové zprávě o tom informoval stuttgartský vrchní zemský soud.
14:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora Trumpa klesla na nejnižší úroveň za dobu v úřadu, ukázal průzkum

Amerického prezidenta Donalda Trumpa v současné době podporuje jen 33 procent Američanů, naopak 64 procent s jeho působením v Bílém domě nesouhlasí, vyplynulo podle Reuters z průzkumu agentury Ipsos. Výsledky představují pokles Trumpovy popularity na nejnižší úroveň za dobu jeho prezidentství v současném funkčním období.
před 5 hhodinami

Maďarsko otevírá stavidla a potápí lodě, aby zvedlo hladinu Dunaje

Maďarské úřady odvádějí vodu do Dunaje a kontrolovaně potápějí dva říční čluny ve snaze zvýšit kriticky nízkou hladinu řeky a zabránit dalšímu uzavření jaderné elektrárny Paks. Informoval o tom server Euronews. Úterý a středa budou pravděpodobně kritické, protože se předpokládá, že hladina Dunaje klesne o dalších 14 až 15 centimetrů. Situace by se však mohla začít zlepšovat od čtvrtka, kdy by srážky v rakouském povodí Dunaje měly začít hladinu řeky zvyšovat, píše Euronews.
před 5 hhodinami

Mezi zadrženými kvůli žhářství v Chorvatsku je Polka i občan Srbska

Mezi čtyřmi osobami, které v sobotu zatkli pro podezření z úmyslného zakládání lesních požárů v okolí Zadaru, je Polka a občan Srbska. Podle stanice HRT to v pondělí uvedla prokuratura. Ta rovněž nevylučuje teroristický motiv.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.