Jednota a svoboda Německa se naplnila, Kohl mužem sjednotitelem

Berlín - „Veškerý německý národ se vyzývá, aby ve svobodném sebeurčení usiloval o jednotu a svobodu Německa.“ Teprve po čtyřech desetiletích došla naplnění tato věta z preambule Ústavy Spolkové republiky Německo (SRN) z roku 1949. Dva německé státy, rozdělené čtyřicet let, se sjednotily právě 3. října 1990. Sjednocení Německa mělo být pro Německo cestou ke zlepšení ekonomiky a životního standardu lidí. Alespoň tak to prorokoval v roce 1990 tehdejší kancléř Helmut Kohl. Nic takového se ale nestalo. Západoněmečtí investoři sice na chudší východ zavítali, ale nalezli zde jen konkurence neschopné a krachující podniky.

Postoj obou zemí ke sjednocení nebyl ovšem před rokem 1990 zdaleka jednotný. V tehdejší SRN hřímali sice na počátku roku 1989 sociální demokraté, že „otázka opětovného sjednocení zůstává nejnaléhavějším úkolem německé politiky, neboť ke společnému evropskému domu patří také jednotné Německo“. List International Herald Tribune k tomu však podotýkal, že mezi západními Němci není myšlenka opětovného sjednocení nijak zvlášť populární. Vzájemnou spolupráci obou zemí nicméně SRN podporovala i ekonomicky, většinou v podobě západoněmeckých marek proudících na východ. 

Na druhé straně ostnatých drátů zatím Erich Honecker myšlenku sjednocení zarytě odmítal: „Nikdo by nemohl mít zájem na tom, aby v srdci Evropy znovu existoval stát, který by se dal jen těžko ovládat.“ Tento názor s ním tehdy sdílela většina vlád západních zemí.  

A co všechno sjednocení předcházelo?

V létě 1989 se před zastupitelstvími SRN v Maďarsku, v říjnu pak i v Československu a Polsku začaly shromažďovat několikatisícové zástupy občanů tehdejší Německé demokratické republiky (NDR), kteří se dožadovali vstupu do „druhého Německa“. 

Prezident bývalého Sovětského svazu Michail Gorbačov 7. října 1989 při oslavách 40. výročí založení NDR varoval východoněmecké vedení, že opoždění reforem by se mu mohlo vymstít. Zároveň se zvedlo lidové hnutí odporu proti komunistickému systému. Od 17. října 1989, kdy byl Erich Honecker zproštěn všech funkcí, zbýval už jen krůček k 9. listopadu 1989, kdy se otevřenou berlínskou zdí začaly „na Západ“ valit proudy východních Němců, jejichž počet se za deset dní vyšplhal až na deset milionů. K trvalému opuštění země se jich však rozhodla jen malá část. Když byl 13. listopadu předsedou vlády zvolen Hans Modrow, všem slavnostně přislíbil demokratickou obnovu NDR. 

Na konci listopadu 1989 začaly spolu s demontováním zátarasů na společných hranicích oba německé státy otevřeně a reálně uvažovat o možnosti konfederace. Iniciativy se ujal spolkový kancléř Helmut Kohl a 28. listopadu předložil desetibodový plán budoucí německé politiky, jejímž cílem měl být v konečné fázi federální „spolkový stát“. Pro uskutečnění plánu nebyl rozhodující názor vedení NDR, ale postoj velmocí. 

První svobodné volby v NDR potvrdily 18. března 1990 pád komunistů a vítězství bloku křesťanské demokracie, vedené Kohlovou stranou, řeklo sjednocení jasné „ano“. První východoněmecká vláda bez účasti komunistů, jmenovaná 12. dubna, se vyslovila pro splynutí se SRN. K 1. červenci 1990 tak byla mezi Bonnem a Berlínem ustavena hospodářská, měnová a sociální unie.

Od května se konala série jednání s pracovním názvem 2+4 (dva německé státy a vítězné mocnosti USA, SSSR, Velká Británie a Francie) o uspořádání německé otázky. Spolkový kancléř Helmut Kohl přistoupil na podmínky západních států, že sjednocení Německa nebude znamenat žádnou změnu hranic a obnovený stát zůstane členem NATO. Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu byla podepsána 12. září 1990 v Moskvě. Podpis dokumentu tehdy znamenal faktické ukončení studené války. Oba německé státy se pak mohly 3. října 1990 formálně sloučit. 

Gorbačov, Bush a Kohl 20 let po pádu Berlínské zdi

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 36 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 2 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 7 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.