Ženeva/Teherán – Teherán umožní neohlašované inspekce svých jaderných provozů. Oznámil to náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Araghčí, který vedl íránskou delegaci na dvoudenních jednáních v Ženevě. Íránci při nich předložili své návrhy, o jejichž obsahu se zatím nic neví. Teherán chce dohodou o svém nukleárním programu dosáhnout zrušení mezinárodních sankcí, které ochromují íránskou ekonomiku. Další jednání se uskuteční 7. a 8. listopadu opět v Ženevě.
Írán svolí k přepadovým kontrolám svých jaderných zařízení
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová v závěrečném prohlášení zdůraznila, že účastníci ženevských jednání „nebudou veřejně mluvit o podrobnostech“ plánu navrženého Íránem. Před dalším kolem rozhovorů jej nicméně pečlivě prostudují; sejdou se také jaderní experti zúčastněných států a odborníci na problematiku sankcí.
Ženevských jednání se zúčastnili vysocí představitelé ministerstev zahraničí šesti států (USA, Ruska, Británie, Francie, Číny a Německa) a Íránu. Jejich cílem je dořešit letitý spor o íránský jaderný program. Novou naději do dosud neúspěšných rozhovorů vlil nový íránský prezident Hasan Rúhání. Předem dal najevo, že se Írán tentokrát chce dohodnout, a to v řádu měsíců.
Íránský jaderný komplex Búšehr
Ohlasy na jednání v Ženevě
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf označil skončená jednání za „začátek nové fáze v našich vztazích“. Spojené státy jednání ocenily stejně jako návrh předložený Teheránem. Návrh předložený íránskými vyjednávači v Ženevě vykazuje takovou míru serióznosti, jakou USA zatím neviděly, sdělil mluvčí Bílého domu Jay Carney. Zároveň ale zdůraznil, že „nikdo by neměl očekávat průlom přes noc“.
Také podle německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho posílila právě ukončená jednání s Íránem naději na diplomatické vyřešení problému. „Podařilo se nastartovat vážná a konkrétní jednání,“ řekl. Naproti tomu Rusko reagovalo jen vlažně, podle Moskvy „není důvod k potlesku“. „Jedním z důvodů byla mimořádně nízká úroveň vzájemné důvěry, takřka absence nezbytné důvěry,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Postoje íránské strany a skupiny šesti mocností jsou na kilometry vzdálené, zatímco pokrok se dá měřit v centimetrech - půl metru z každé strany,“ citovala Rjabkova ruská média.
Írán v minulosti podepsal dodatečný protokol ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní, v němž souhlasil s neohlašovanými inspekcemi svých jaderných zařízení. Zatím je ale neumožňoval. Inspekce vždy po dohodě s Íránci provádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Araghčí teď řekl, že se s neohlašovanými kontrolami počítá v nově předložených plánech. „Nejsou ale součástí první, nýbrž poslední etapy našeho plánu.“ Protokol také umožňuje provádět předem neohlášené inspekce i v zařízeních, která nejsou mezi známými jadernými pracovišti. MAAE to poskytuje možnost vyloučit, že daná země některé své aktivity skrývá.
Odborník na Írán Juraj Hanuljiak:
„Je to jasné znamení, že nová íránská vláda chce změnit směřování, které nastavil minulý prezident Ahmadínežád. Vypadá to jednoduše, ale prezident Rouhání a celý jeho kabinet funguje pod kontrolou vůdce revoluce Chameneího, který si za prezidentování Ahmadínežáda rozmyslel tvrdý diskurz. Oficiálně ho samozřejmě stále vede, ale dal zelenou přibližovacím tanečkům na západ.“
Svět ale chce mít jistotu, že Írán nevyvíjí jadernou zbraň, z čehož ho mnoho zemí v čele s Izraelem podezírá. Hlavním problémem je rozšiřování programu obohacování uranu nejen kapacitně, ale také kvalitativně. Íránci uran obohacují i na 20 procent, což není nezbytné pro účely energetiky, kvůli níž údajně program mají. Výše obohacený uran se používá ve výzkumných reaktorech a jeho další obohacování pak může umožnit výrobu jaderné hlavice.
Rozhovor s Jurajem Hanuliakem (zdroj: ČT24)