Tbilisi - Gruzie ve středu zvolí nový parlament v předčasných volbách, které Západ pozorně sleduje jako test demokracie v této postsovětské zakavkazské republice. Čtyřmilionová jihokavkazská země se snaží přesvědčit, že je zralá ucházet se o přijetí do NATO. Západní podporu potřebuje i ve věci separatistických tendencí autonomních republik Abcházie a Jižní Osetie, které tíhnou k Rusku.
Prozápadní prezident Michail Saakašvili na podzim nechal rozehnat opoziční demonstrace. Jeho Sjednocené národní hnutí v předvolebních průzkumech vede, opozice mu ale šlape na paty - a předem mluví o volebních manipulacích. Jeho demokratičtí konkurenti s ním sice sdílejí stejné hodnoty, jako je demokracie, odpor k Rusku a orientace na Západ, ale nabízejí alternativu: zachovat směřování Gruzie, ale zastavit Saakašviliho.
Přestože řady prezidentových kritiků rostou, Saakašvili trvá na svém: dělám chyby, ale Gruzie pod mnou zažívá nejlepší časy své historie. A je potřeba v tom pokračovat.
NATO, Rusko a separatisté
Budou-li volby svobodné a čestné, bude mít Gruzie podporu celého euroatlantického společenství, nechala se slyšet americká diplomacie. Právě Spojené státy a jejich spojenci ze střední Evropy prosazovali před měsícem na summitu NATO přizvání Gruzie a Ukrajiny do alianční přípravky na členství. To ale zablokovaly i obavy z ruské reakce.
Moskva vnímá prozápadní směřování Tbilisi s velkou nelibostí a zvětšuje podporu separatistům s ruskými pasy v Abcházii a Jižní Osetii, dvou oblastech, které se před lety odtrhly od Gruzie. Napětí se před volbami stupňuje, objevila se nejen válečná rétorika, ale i několik sestřelů gruzínských špionážních strojů nad Abcházií a posilování tamních ruských jednotek. Moskva a Tbilisi se obviňují z válečných příprav a provokací.
Lednové prezidentské volby vyhrál Saakašvili
Potyčky se vedou i na domácí frontě. Režim prezidenta Michaila Saakašviliho, který se k moci dostal před čtyřmi lety po „revoluci růží“, ještě nedávno americký prezident George Bush opěvoval jako maják demokracie na Kavkaze. Rozbuškou krize se stalo loňské zářijové zatčení bývalého ministra obrany Irakliho Okruašviliho, který obvinil prezidenta z korupce a dalších zločinů. Na svobodu se dostal poté, co všechna obvinění veřejně odvolal, to ale již nezastavilo protivládní protesty desítek tisíc obyvatel Tbilisi. Saakašvili se pokusil nespokojence umlčet zastavením opozičních médií a vyhlášením výjimečného stavu, který později na nátlak Západu odvolal.
Nakonec vypsal na leden předčasné prezidentské volby, v nichž pak zvítězil. Volby ale kritizovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), podle které byly sice v souladu s většinou mezinárodních standardů, provázelo je ale násilí, únosy opozičních aktivistů, podvody při vhazování hlasovacích lístků a zaujatost médií.
Vláda a opozice
„Máme podporu lidu, ale vládnoucí strana používá na volby všechnu svou moc a prostředky ze státního rozpočtu,“ tvrdí opoziční předák Levan Gačečiladze, poslanec, dolarový milionář a podnikatel, který byl hlavním Saakašviliho sokem v lednovém klání o křeslo šéfa státu.
Varšavská pobočka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zaznamenala v současnosti už několik stížností na zastrašování a na zneužívání peněz ze státních prostředků. Prezident a ministerstvo vnitra zareagovali varováním místních činitelů, aby se do voleb nevměšovali.
Vládní tábor věří, že zopakuje vítězství z předchozích voleb a poctivě získá většinu ve sněmovně. „O volebních podvodech nelze vážně mluvit. Pro Gruzii je životně důležité, aby volby byly svobodné a čestné. Musíme předvést světu, že jsme demokratická země,“ ujišťuje bývalý ministr zahraničí David Bakradze, který vede kandidátku prezidentovy strany Sjednocené národní hnutí (UNM).
Vládnoucí Saakašviliho UNM, které pod názvem Národní hnutí-Demokraté vyhrálo poslední volby v roce 2004, je největším favoritem voleb. Opozici představuje koalice devíti stran Sjednocená opozice-Národní rada-Nová práva, kterou vede Levan Gačečiladze.
Podle zpravodaje ČT v Rusku Josefa Pazderky by byl prezident Michail Saakašvili velmi rád, kdyby se zahraniční situace, respektive konflikt s Ruskem stal klíčovým tématem středečních parlamentních voleb. Opozice sice sdílí prezidentův odpor k Ruské federaci, zároveň ale poukazuje na fakt, že se tím Saakašvili snaží jen odvést pozornost od vnitropolitických problémů. Saakašvili podle nich krizi s Abcházií uměle vyostřuje. Za nejzávažnější domácí problémy opozice označuje prezidentovo autoritářství a také jeho nedemokratické zákroky vůči opozici.
