Paříž - Francouzský pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho nepřímo podpoří v druhém kole nacionalisty z Národní fronty (FN) v obvodech, kde se střetnou s levicovými kandidáty. Socialisté francouzského prezidenta Françoise Hollanda spolu se spojenci získali v nedělním prvním kole parlamentních voleb téměř 47 procent hlasů, seskupení pravicových stran jen 34 procent. François Hollande tak má nakročeno k zisku pevné parlamentní většiny, pro něj pozitivní čísla ale musí potvrdit za týden v nedělním druhém kole.
Francouzský pravicový Svaz pro lidové hnutí vůbec poprvé svým voličům nedoporučí, aby raději volili socialisty, jak měli doposud vzájemně s levicí ve zvyku. Změnu kurzu naznačil kandidát UMP Roland Chassain, který ve volebním obvodu Arles v oblasti Marseille stáhl svou kandidaturu poté, co skončil na ještě volitelném třetím místě. Tím posílil šance na vítězství zástupkyně nacionalistů. A podobně by se mohl zachovat minimálně ještě jeden kandidát UMP.
Francouzská levice je ale i tak o krok blíž ovládnutí politické scény v zemi. Loni získala většinu v Senátu, nedávno pak svého muže v Elysejském paláci a teď se zdá, že bude dominovat i v Národním shromáždění. „To potvrzuje, že Francouzi chtějí dát Hollandovi prostředky k naplnění slibů, kvůli nimž ho zvolili,“ prohlásil francouzský ministr hospodářství Benoît Hamon.
Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault:
„Je to jednoduché. Buď bude mít prezident velkou a stabilní podporu pro změny, kvůli kterým ho lidé 6. května zvolili, nebo je nebude moct uskutečnit. Hlas Francie by tak byl v Evropě i ve světě oslaben.“
Jedinou otázkou zůstává, jestli socialisté získají většinu sami nebo jen s podporou spojenců. Ti krajně levicoví jsou totiž proti další evropské integraci. Socialistická většina v obou komorách parlamentu by prezidentu Hollandovi pomohla ve složitém jednání o budoucnosti Evropské unie a eurozóny, které bude následovat.
Rozložení sil před druhým kolem
Levice, zahrnující Hollandovu Socialistickou stranu (PS), zelené a Levou frontu, obdržela celkem 46,77 procenta hlasů. Pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho a jeho spojenci dostali 34,07 procenta hlasů, krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové 13,6 procenta.
Socialisté se svými spojenci, Radikální levicovou stranou PRG, Republikánským hnutím občanů MRC a dalšími levicovými skupinami obsadí v parlamentu 283 až 329 křesel. K ovládnutí zákonodárného sboru potřebuje levice absolutní většinu v podobě 289 míst. Pravice získá 210 až 263 poslaneckých mandátů, na krajní pravici a centristy zbudou maximálně tři místa.
Bude se i nadále v Elysejském paláci slavit ?
Ze 46 milionů oprávněných voličů se jich k urnám vydalo pouze zhruba 57 procent. Definitivně se o rozložení sil v parlamentu s 577 poslanci rozhodne ve druhém kole hlasování v neděli 17. června. V souboji na severu Francie postoupil do druhého kola kandidát socialistů s šéfkou nacionalistické Národní fronty Marine Le Penovou. „Vyzývám všechny voliče, kteří chtějí opravdovou opozici vůči socialistům, aby se v neděli mobilizovali. S námi do parlamentu vstoupí lid,“ prohlásila Le Penová. Krajní pravice má šanci jen na několik kandidátů, i to by ale byl – po patnáctileté absenci v parlamentu - úspěch.
Světový tisk k volbám ve Francii: Levice je na trnité cestě k vítězství
Levicový tábor je po nedělním prvním kole parlamentních voleb ve Francii na cestě k ovládnutí dolní sněmovny, pro nového socialistického prezidenta Françoise Hollanda to ale může být důvod k radosti i k zamyšlení. Socialistická strana (PS) totiž na parlamentní většinu sama nestačí a bude potřebovat další spojence. Hollande tedy symbolicky zvítězil, ale ne tak drtivě, jak doufal. Tak většinou hodnotí výsledky dnešní komentáře evropského tisku.
„Konzervativní Svaz pro lidové hnutí (UMP) jednoznačně přišel o část podpory. Je to symbolické vítězství levice, která ovládá Senát, klíčové regiony a nyní také dolní komoru… Je to vítězství Françoise Hollanda, možná ale ne tak jednoznačné, jak nejspíš chtěl. Na záda mu dýchá UMP a on bude potřebovat podporu levicových spojenců, možná dokonce i podporu krajně levicové Levé fronty,“ shrnuje povolební situaci analytik stanice BBC.
„O triumfu levice se po zveřejnění výsledků prvního kola rozhodně mluvit nedá, a to je dobře. Na druhou stranu si ale nemůže Francie ani zbytek Evropy přát prezidenta Hollanda oslabeného parlamentem,“ hodnotí výsledky voleb komentátor německého deníku Rheinische Post. „Francii čeká historická mocenská výměna. Potvrdí-li se prognózy, získá levicový tábor kolem nového socialistického prezidenta Hollanda většinu v obou parlamentních komorách. Kormidlovat zároveň Senát i Národní shromáždění se nepodařilo ani levicovému idolu Françoisi Mitterrandovi,“ napsal německý list Neue Osnabrücker Zeitung.
Francouzské deníky se k výsledkům prvního kola stavějí podle očekávání v souladu se svou orientací. Zatímco pravicový Le Figaro se snaží výsledky socialistů zpochybnit, levicový Libération je vidí v mnohem příznivějším světle. „Socialistická strana sama nebude mít absolutní většinu v Národním shromáždění. To donutí vládu Jeana-Marka Ayraulta, aby stále žebrala o hlasy Levé fronty a Zelených, pokud bude chtít prosazovat prezidentův program,“ napsal Le Figaro. „Socialistická strana (PS) stále zůstává těžkou vahou levicového tábora a dál existuje možnost, že sama získá dostatek hlasů na to, aby měla většinu v Národním shromáždění. Pokud se to nestane, bude náskok socialistů stále dost velký na to, aby se mohli vyhnout vytváření pochybných koalic,“ uvádí Libération.
