Praha – Jednou z největších a nejočekávanějších událostí roku 2010 bude bezesporu světová výstava EXPO 2010, která začíná v Šanghaji 1. května a potrvá půl roku. Česká vláda na realizaci projektu EXPO 2010 vyčlenila 532 milionů korun. V plánu je také, že světová výstava bude v době svého konání také díky 3D technologiím přístupná on-line. Na letošní prestižní celosvětové akci se představí rekordních 192 zemí. Česko nechce v Číně prezentovat žádné baroko nebo české sklo, ale hodlá se představit jako moderní stát třetího tisíciletí.
„EXPO je tentokrát hodně výjimečné. Zaprvé je to poprvé v Číně, odehrává se na obrovské ploše, má největší účast. V Bruselu vystavovalo 47 zemí, v Šanghaji to bude 192, takže je to obrovské konkurenční prostředí. Pokud jde o Česko, tak jde také o nový přístup. Představujeme moderní, svěží republiku, nikoli historii,“ uvedl Pavel Antonín Stehlík, generální komisař účasti ČR na výstavě EXPO 2010.
Jako své vlastní podtéma si Češi zvolili Plody civilizace a nechali se jím inspirovat při návrhu národního pavilonu. Návštěvník se ocitne ve fiktivním městě, „kde se může cítit příjemně a kde ho nic neohrožuje. Ve městě, kde se tvoří, kouzlí, vyrábí, cestuje, pozoruje, poslouchá a kde se každý procházející může aktivně zapojit“.
„Můj záměr byl představit Česko jako kulturní křižovatku uprostřed Evropy, do které proudí myšlenky, názory, postoje, technologie, a Češi to se svojí typickou tvořivostí zpracují a přetaví do něčeho, z čeho občas vznikne opravdový plod civilizace. Máme pocit, že Česko má právo chlubit se také něčím jiným než barokem a sklem. Chceme ukázat novinky na poli vědeckém, v designu, umění, ale chceme představit i ekonomiku či vynálezy,“ konkretizoval záměr Stehlík.
„Můj modul by měl být částečně překvapením, takže nemohu prozradit vše. Co ale říci mohu, je to, že je postaven na nových technologiích. Linie, které tam rostou, představí třeba město, ale zároveň mohou též představovat přírodní organismus. Reprezentace modulu je především v tom, jak zobrazuji urbanismus města ve vztahu k přírodním strukturám. Pokud se umění v samotné Číně týká, výtvarné umění tam má specifickou situaci, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Umělci mohou kritizovat režim, aniž by byli perzekvováni. Dá se říci, že jsou v tomto ohledu svobodní,“ říká jeden z výtvarníků českého pavilonu Federico Diaz.
Český pavilon s bílým opláštěním a černým reliéfem starého města bude zhotoven z hokejových puků symbolizujících naše světové sportovní úspěchy. Pro české vynálezce, architekty a umělce znamenaly světové výstavy možnost předvést světu své schopnosti. Nejznámějším příkladem byl pavilon z výstavy EXPO 1958, převezený z Bruselu do Prahy. To však pro Čechy nebyl první velký úspěch.
Úspěchy českých zemí na světových výstavách
České země měly v rámci rakousko-uherského pavilonu zajímavou výstavu už v roce 1900 v Paříži. Ve stejném městě v roce 1937 mladý český architekt Josef Krejcar postavil na břehu Seiny úchvatný pavilon s ocelovou konstrukcí a skleněným pláštěm. EXPO 1958 v Bruselu pak pro tehdejší Československo znamenalo úspěch i symbolický návrat od stalinismu do evropské kultury. Montreal v roce 1967 znamenal další československý zázrak. Představili jsme Kinoautomat, první interaktivní film na světě. Podobné zásadní úspěchy však po roce 1970 zůstaly jen historií. „Zejména potom - v 90. letech - to sklouzlo do takové manýry, že se ukazovalo stále dokola české sklo a podobně, myslím si, že to byla velká škoda,“ řekl architekt Zdeněk Lukeš. Za obrat k lepšímu označují odborníci naši účast na EXPU 2005 v japonském Aichi.
