Evropský parlament potvrdil asociační dohodu s Gruzií

Štrasburk – Evropští poslanci posvětili asociační dohodu mezi Evropskou unií a Gruzií. Ta má posílit vzájemné hospodářské vztahy, nezajišťuje ale vstup do Unie. Evropští lídři dohodu podepsali 27. června na summitu v Bruselu, v červenci ji pak ratifikovala i Gruzie. Musí s ní souhlasit všechny členské státy, aby mohla začít platit.

„Gruzie touto novou dohodou získává nové nástroje integrace… do evropských struktur, a také Evropa získává velmi spolehlivou zemi v regionu, orientovanou na partnerství,“ prohlásil gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili na tiskové konferenci před hlasováním evropského parlamentu. „Politicky a historicky se má Gruzie do EU dostat a nakonec v ní bude,“ podotkl.

Giorgi Margvelašvili
Zdroj: ČTK/AP/Shakh Aivazov

Ujednání mezi Evropskou unií a Gruzií obsahuje rozsáhlou ekonomickou část. Ta by měla umožnit zrušení významného množství dovozních cel nebo zakázání vývozního cla na všechno zboží z EU. Řada europoslanců označuje dohodu o volném obchodu jako jednu z nejambicióznějších, které kdy EU s třetími zeměmi sjednala. Hospodářská spolupráce je nicméně podmíněna i politickými změnami, které by měly přinést posílení právního státu, modernizaci ekonomiky nebo boj s korupcí.

Evropský parlament už tímto způsobem vyjádřil souhlas s obdobnými dohodami, kterými se Evropská unie otevírá Moldavsku nebo Ukrajině. Právě druhý zmíněný případ stál u zrodu zásadní politické krize na Ukrajině. Vedlo to ke svržení proruského režimu a nepokojům, které vyústily v anexi Krymu Ruskem a trvající střety na východě mezi separatisty a ukrajinskou armádou. I kavkazská republika se kvůli své proevropské orientaci dostala pod zvýšený tlak z Ruska. Už v roce 2008 došlo ke krátké válce, jejímž následkem byl vznik dvou separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie, obě se dnes orientují na Rusko, které je finančně podporuje. Vláda v hlavním městě Tbilisi nezávislost těchto území neuznává.

Putin k vztahům s Gruzií

Zatímco asociační dohody směřují k posílení vztahu Gruzie s Evropskou unií, otevřený přístup zaujal ruský prezident Vladimir Putin během dnešní výroční tiskové konference. Uvedl, že se vztahy zkomplikovaly, když Moskva uznala nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. „Pro začátek bychom měli alespoň obnovit přímý kontakt (mezi Tbilisi, Suchumi a Cchinvali) než říct prosté 'ne' hned na začátku,“ řekl Putin. Podle jeho vyjádření by rád v Moskvě uvítal gruzínského prezidenta nebo premiéra. Jako dobré gesto ocenil, když při jednáních o vstupu Ruské federace do Světové obchodní organizace (připojení v srpnu 2012) tento proces Gruzie neblokovala a ruský trh se pak otevřel produktům z Gruzie.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...