Rada bezpečnosti OSN potvrdila územní nedotknutelnost a svrchovanost Ukrajiny, tvrdí ukrajinský delegát. Rusko ale dalo najevo, že takové stanovisko nesdílí. Situace se vyostřila poté, co Kreml obvinil Ukrajinu, že se její speciální síly pokusily vniknout na anektovaný poloostrov. Podle ukrajinské pohraniční stráže posílá Rusko už několik dnů na sever Krymu vojenské posily. Moskva to popírá.
Rusko obvinilo Kyjev z toho, že používá teroristické praktiky k vyvolání dalšího konfliktu a destabilizace Krymu prostřednictvím záškodníků před zářijovými volbami v Rusku. Kontrarozvědka FSB prý několik takzvaných ukrajinských diverzantů zatkla. List Kommersant tvrdí, že chtěli zničit turismus na Krymu a někteří byli jeho obyvateli – držiteli ruských pasů.
Rusko na Krymu rozmisťuje systémy protivzdušné obrany
Záškodníci podle ruských úřadů zabili ruské policisty. Ministr zahraničí Sergej Lavrov už varoval Ukrajinu, že to „bude mít následky“. Kyjev ale obvinění odmítl a označil to za záminku Moskvy k nové intervenci. Prezident Petro Porošenko už k severní hranici Krymu povolal vojenské jednotky a uvedl je do stavu pohotovosti.
Podle agentury Interfax ruská armáda na Krymu rozmístila nejmodernější protiraketový a protiletadlový systém S-400 Triumf. Tento krok ruské velení avizovalo už minulý měsíc, tedy ještě před současným vyostřením rusko-ukrajinských vztahů.
Už 15. července agentura AFP s odvoláním na vojenského velitele Jevgenije Olejnikova napsala, že Rusko v srpnu umístí na Krymský poloostrov vylepšený systém protivzdušné obrany S-400. Systém dokáže sledovat asi 300 cílů a sestřelit najednou tři desítky z nich ve vzdálenosti několika stovek kilometrů.
„Pokud jde o přerušení diplomatických vztahů, víte, že se v dějinách stalo všelicos. Připomenu, že po známých událostech byly u nás přerušeny diplomatické vztahy s Gruzií,“ uvedl ruský premiér Dmitrij Medvěděv v narážce na rusko-gruzínskou válku v srpnu 2008 o separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie.
„Nechci, aby to tak dopadlo, ale pokud nezbude jiná možnost, jak ovlivnit situaci, prezident může takové rozhodnutí přijmout,“ dodal s tím, že Putinovi v této věci patří poslední slovo.
Co se na Krymu skutečně událo, je podle analytika Karla Svobody velmi obtížné zjistit. „Jednotlivým verzím dáváte určitá procenta, která pak upravujete podle nově přicházejících zpráv,“ říká expert na mezinárodní vztahy. Obě strany se obviňují navzájem z toho, že se pouze snaží maskovat své vlastní problémy, podotkl Svoboda.
Ruský delegát Vitalij Čurkin na schůzi Rady bezpečnosti popřel zprávy o tom, že Rusko na severu anektovaného území soustřeďuje armádu. „Čurkin oznámil, že otázka Krymu je jednou provždy vyřešena a nikdo se k ní nehodlá vracet,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Diplomat vyzval státy, které mají na Kyjev vliv, aby přinutily ukrajinské vedení k plnění minských mírových dohod. „V Moskvě se o neplnění dohod ze strany Ukrajiny mluví poměrně často, Putin proto nechce ani schůzku na nejvyšší úrovni, která se měla za několik dnů konat v Číně. Měl se tam sejít se zástupci Francie, Německa a Ukrajiny,“ připomněl Karas.
Za celistvost Ukrajiny se postavila Evropská unie. Podle její kyjevské mise nejsou pro ruskou verzi událostí žádné důkazy. Americké ministerstvo zahraničí pak varovalo před další eskalací napětí. „Jakékoli akce, včetně výroků a slovních útoků, mohou zhoršit nynější velmi napjatou a nebezpečnou situaci,“ řekla mluvčí ministerstva Elisabeth Trudeauová.
NATO žádá po Kyjevu důkazy. „Zdá se mi, že Rusové podali bezděky mnoho důkazů o tom, že jde buď o velmi špatně připravenou provokaci, nebo o nějakou skutečně zvláštní turbulenci, chaos, i když o tom by bylo nejapné spekulovat. Je možné, že se něco stalo v terénu, ruské tajné služby selhaly a snaží se vyšším místům v Moskvě sdělit událost natolik pokřiveně, aby z toho vyvázly se ctí,“ poznamenal ukrajinista David Svoboda.
Lidé na Krymu poblíž administrativní hranice s Ukrajinou přitom zatím napětí nepociťují. „Všechno je klidné,“ prohlásil jeden z obyvatel města Džankoj Ilja Bučko. Nic mimořádného nezaznamenali ani turisté, kteří na poloostrov cestují téměř výhradně z Ruska. „Přijeli jsme na dovolenou, je tu klid a myslím, že pokud se něco děje, bezpečnostní složky to vyřeší,“ je přesvědčen jeden z návštěvníků Igor Zagotovskij.
Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 a zorganizovalo referendum o jeho začlenění do Ruské federace. Obyvatelé Krymu se vyslovili pro, Západ ani Kyjev ale výsledky neuznaly. Při bojích na východní Ukrajině pak zahynulo přes devět tisíc lidí. Západ viní Moskvu z podpory separatistů, ta to odmítá.
