Dohoda o míru vznikala roky, kolumbijské příměří ale na konci října skončí

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos oznámil, že příměří mezi vládou a povstalci z FARC platí do 31. října. Vyjednavači z obou táborů už jednají na Kubě o úpravách mírové dohody, kterou Kolumbijci těsně odmítli v referendu. Smlouva měla ukončit 52 let trvající válku. Prezident se ve středu sešel s exprezidentem Alvarem Uribem. Ten Santose viní ze „zaprodání země levicové guerille“.

Prezident Santos dal najevo, že se nevzdá a hodlá dosáhnout smíru přijatelného pro většinu kolumbijské společnosti. Také rebelové jsou údajně připraveni udržet klid zbraní a upravit dohodu.

„Štváčství lidí, kteří chtějí sabotovat tento důstojně dosažený mír, nikdy nebude silnější než pocit harmonie, inkluze a sociální spravedlnosti,“ prohlásil vrchní velitel FARC Timoleón Jiménez zvaný Timošenko po příletu do Havany.

„A od té doby bude pokračovat válka?“ reagoval Jiménez na prezidentovo oznámení, že příměří platí jen do konce měsíce. Podle některých expertů se Santos takto snaží vytvořit nátlak na vyjednavače FARC, aby se co nejdříve domluvili na úpravě dohody, a ukončili tak nejistotu po prohraném referendu.

Části kolumbijské společnosti v čele s exprezidentem Uribem vadí, že čelní představitelé povstalců uniknou trestu a že se budou moci zapojit do politického života. Budou moci kandidovat už v roce 2018 v prezidentských a parlamentních volbách a až do roku 2026 mají garantováno deset křesel v parlamentu.

Santos s Uribem bývali spojenci, za posledních šest let se ovšem nesetkali, protože prezident začal vyjednávat s FARC, což Uribe zásadně odmítl.

Kolumbijský exprezident Alvaro Uribe
Zdroj: John Vizcaino/Reuters

Jaké změny odpůrci dohody žádají?

  • Rebelové, kteří budou shledáni vinnými, se nebudou moci ucházet o veřejnou funkci.
  • Lídři FARC půjdou za spáchané zločiny do vězení.
  • Povstalci by měli zaplatit obětem odškodné z nezákonných zisků.
  • V kolumbijské ústavě by neměly nastat žádné změny.

Pro dohodu se v lidovém hlasování vyslovilo 49,8 procenta voličů, zatímco proti bylo 50,2 procenta. Výsledek je velkým překvapením, neboť průzkumy odhadovaly schválení dohody téměř dvěma třetinami voličů. Do výsledku se promítl i fakt, že k urnám přišlo pouze 37 procent lidí, což bylo způsobeno zřejmě i prudkým deštěm spojeným s hurikánem Matthew.

Evropská unie mezitím kvůli výsledku referenda zrušila plánovanou půjčku ve výši zhruba 600 milionů eur (16,2 miliardy korun), kterou měla Kolumbie dostat. Podle Ivana Korčoka ze slovenského ministerstva zahraničí ale unijní podpora mírovému úsilí v zemi pokračuje. Platí také vymazání FARC ze seznamu teroristických organizací, a to na zkušební půlrok.

Nahrávám video
FARC: Z rebelů hájících práva zemědělců se stali zabijáci
Zdroj: ČT24

Zářijový podpis dohody ukončil padesátiletý konflikt

Dohodu o 297 stranách podepsaly obě strany na konci září po čtyřech letech vyjednávání, a oficiálně tak ukončily 52 let trvající konflikt, kvůli němuž zemřelo na 260 tisíc lidí a ze sedmi milionů dalších udělalo uprchlíky. 

Levicoví radikálové ovládali třetinu země. Vše začalo jako hájení práv a půdy drobných zemědělců a propagace ultralevicových postojů, postupně to ovšem přerostlo v guerillovou válku plnou vražd, únosů i obchodů s drogami, z nichž rebelové získávali peníze.

V současné době má FARC asi sedm tisíc bojovníků a stejný počet lidí jej aktivně podporuje. Podle dohody musí do půl roku odevzdat zbraně pozorovatelům OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 1 hhodinou

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 3 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 4 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...