Tokio - První evakuovaní Japonci z okolí Fukušimy se mohou vrátit do svých domovů. Do města Tamura se nastěhuje více než 350 lidí. Během příštích dvou let by je mělo následovat až 30 tisíc lidí, kteří byli preventivně vystěhováni z ochranné zóny kolem elektrárny.
Jadernou elektrárnu Fukušima poškodily v roce 2011 zemětřesení a vlna tsunami. Roztavila se jádra tří reaktorů. Úřady tehdy uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace. Evakuováno bylo 100 tisíc lidí, kteří se doposud nemohli vrátit do svých příbytků. Nyní žijí v provizorních ubytovacích zařízeních nebo se přestěhovali do jiných částí Japonska.
Dosud navštěvovali Japonci své domovy jen narychlo
Jako první se do evakuované zóny mohou vrátit obyvatelé čtvrti Mijakodži, která je součástí města Tamura. Podle únorových průzkumů veřejného mínění vyslovilo zájem vrátit se do svých domovů 44 procent obyvatel Mijakodži. Evakuovaní obyvatelé se od jara 2012 mohli opakovaně vracet na své pozemky, aby rekonstruovali své domy, byli ale pečlivě sledováni a zpočátku nesměli zůstávat přes noc.
Práce na obnově infrastruktury v Tamuře již byly dokončeny a úřady ujišťují, že dekontaminační práce snížily radiaci na bezpečnou úroveň. Ti, kteří se vrátí, by měli mimo jiné dostat zapůjčené přístroje na měření radiace, takzvané dozimetry, aby mohli kontrolovat, nakolik jsou vystaveni záření.
Další obcí z evakuační zóny, která počítá s návratem obyvatel ještě v průběhu letošního roku, je Kawauči. Kromě toho se uvažuje také o brzkém znovuosídlení města Naraha, píše japonský tisk.
Je to správný krok? Někteří hovoří o nezodpovědnosti
O správnosti rozhodnutí japonské vlády začít znovu zalidňovat oblast kolem elektrárny se v Japonsku vedou čilé diskuse, v nichž zaznívá řada kritických hlasů. Australský zpravodajský server ABC News citoval jednoho ze zaměstnanců provozovatele elektrárny, společnosti TEPCO, a dva bývalé japonské premiéry, podle nichž je plán poslat zpátky obyvatele evakuované oblasti „nezodpovědný“.
Podle šéfky Úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou ovšem podobné obavy liché. „Japonské úřady dělají všechno pro to, aby dekontaminaci lokalit provedly skutečně důsledně. Snaží se dosáhnout přídatné dávky, kterou lidé v těch kontaminovaných oblastech dosáhnou, až na úroveň jednoho milisievertu za rok. Pro srovnání – dávka z přírodního pozadí pro každého dospělého Čecha je asi 3 milisieverty za rok,“ uvedla Drábová ve Studiu 6.
Drábová: Kontaminovaná voda jednou skončí v oceánu
„Nikdo neví, jak to v těch reaktorech vypadá. Pořád se tam nedostali ani roboti, kteří by mohli zmapovat, v jakém je palivo stavu a kde se nachází,“ upozorňuje Drábová. Podle ní se situace na Fukušimě dá srovnat s čtvrtým blokem černobylské elektrárny, kde i 28 let po havárii je jednodušší ponechat poškozené palivo v reaktoru a izolovat ho od okolí, než se ho snažit rozebírat a likvidovat.
Ve Fukušimě se navíc denně hromadí obrovské množství kontaminované vody použité při chlazení poškozených reaktorů. Kapacity na její skladování nejsou neomezené a stoprocentně těsnící nádrže pro její několik desítek let trvající skladování nelze vyrobit. „Velké objemy vody jsou kontaminovány jen velmi nízkými úrovněmi. Nejjednodušší cestou by bylo vypuštění do moře. Osobně si myslím, že k tomu budou muset nakonec stejně přikročit,“ dodala Drábová.
„Fakta čím dál víc ukazují na to, že elektrárna přežila samotné zemětřesení v poměrně dobré kondici. To, co ji dostalo do kolen, byla záplavová vlna, na kterou byla vybavena velmi málo. Záplavové bariéry byly velmi poddimenzovány,“ uzavřela Drábová.
Tsunami nabrala 11. března 2011 odpoledne na cestě k pobřeží rychlost letadla. Během několika minut byly celé vesnice a městečka pod vodou a celé rodiny se utopily. Oficiálně je potvrzeno 15 800 mrtvých, dalších 2 636 osob zůstává na seznamu pohřešovaných.
