Uprchlická vlna naplno zasáhla Rakousko. O víkendu překročilo hranice asi 20 tisíc běženců. Maďarsko mezitím dál ohrazuje svou hranici s Chorvatskem a Záhřeb uzavřel nejdůležitější přechod se Srbskem pro nákladní dopravu. Evropa je v řešení migrační krize nejednotná – některé státy včetně Česka odmítají povinné kvóty na přerozdělení utečenců. Tento týden se kvůli tomu sejdou ministři vnitra EU a na řadu přijde i mimořádný summit.
Do Evropy o víkendu proudily další tisíce běženců, kteří doufají v lepší život v západní Evropě. Míří většinou do Německa a Skandinávie.
Jen v sobotu přišlo do Rakouska deset tisíc uprchlíků a podobný počet utečenců pravděpodobně dorazil i v neděli. „Víme, že uprchlíci budou přicházet neustále. Ale jsme připraveni, můžeme jim dát základní pomoc a co nejrychleji je přepravit dál,“ konstatoval mluvčí rakouské policie Gerald Pangl.
Jako armageddon, popisuje zpravodajka situaci v Nickelsdorfu
Ve městě Nickelsdorf na hranici s Maďarskem se v noci utábořily stovky lidí. Po příjezdu si vyzvedli lahve s vodou a přikrývky a pak se uložili ke spánku na beton. Podle zpravodajky BBC Anny Holliganové to na místě vypadalo, jako kdyby nastal armageddon – všude odpadky a lidé spali, kde zrovna našli trochu prostoru.
Maďarsko znovu otevřelo hranice se Srbskem, ale na místě probíhají přísné kontroly. Právě uzavření hranic vyhnalo minulý týden tisíce uprchlíků do Chorvatska. To nejprve oznámilo, že jim umožní průchod do západní Evropy, později ale Záhřeb uvedl, že tak vysoký počet běženců nezvládne a uzavřel sedm z osmi hraničních přechodů.
Bělehrad si stěžuje na ztráty způsobené uzavřením přechodů
V pondělí byl uzavřen pro nákladní automobily důležitý hraniční přechod Bajakovo-Batrovci, který leží na dálnici spojující Záhřeb s Bělehradem. Chorvatská policie na něj v pátek svedla veškerou dopravu ze Srbska. Zatímco odbavování nákladních automobilů chorvatští pohraničníci po vytvoření více než desetikilometrové kolony na srbské straně ráno zastavili, osobní auta mohou hranici v obou směrech dál bez přejíždět.
„Prosím chorvatské úřady, ne protože jsme slabší a oni mnohem silnější, nýbrž jako sousedy a přátele, aby své nezodpovědné rozhodnutí zrušily…. V opačném případě budeme kvůli porušování četných bilaterálních i mezinárodních dohod nuceni žádat právní cestou o ochranu naší země,“ řekl srbský premiér Aleksandar Vučič.
Celkem dorazilo do Chorvatska během pěti dnů asi 30 tisíc běženců. V neděli vypukly v chorvatském pohraničním městě Tovarniku potyčky, když se dav migrantů snažil proniknout do vlaku.
„Ti lidé jsou na cestě dlouho, jsou nervózní. I mezi uprchlíky platí jasná pravidla – kdo přijde dřív, postaví na cestu batoh, aby tam nemusel stát. Viděli jsme fronty batohů, pokud někdo předbíhá, musí se připravit na to, že se to ostatním nebude líbit a že ho nepustí,“ podotkl zpravodaj ČT Karel Rožánek s tím, že incidentů ale nebylo mnoho.
Policie podle Rožánka situaci zvládá – těžkooděnci pouze dohlíželi na nastupování běženců do autobusů a vlaků. „Rodiny s dětmi nebo staří lidé by neměli šanci uspět v konkurenci spousty mladíků z Iráku, Sýrie či Afghánistánu, kteří lidi předběhnou, vytlačí,“ poznamenal zpravodaj.
Chorvatský ministr vnitra Rajko Ostojić uvedl, že na středečním mimořádném summitu EU vyzve Řecko, aby přestalo pouštět migranty ze svého území dál do Evropy. „Je naprosto nepřijatelné, aby Řecko vyprazdňovalo své uprchlické tábory a posílalo lidi směrem do Chorvatska přes Makedonii a Srbsko,“ řekl ministr při návštěvě nového přijímacího střediska ve východochorvatské obci Opatovac. V něm může najít dočasné útočiště až 4000 běženců.
Budapešť už staví na hranici s Chorvatskem plot. „Nevíme, kam ti lidé půjdou. Nikdo nás neinformoval. A co bude potom, budeme se o ty lidi muset starat my?“ ptá se starosta nejbližší chorvatské vesnice Zdenko Bognar.
