Berlín/Moskva - Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) kritizují gruzínskou vojenskou akci v Jižní Osetii. Zpráva, kterou zpracovaly mírové síly rozmístěné v oblasti ještě před nedávným rusko-gruzínským konfliktem, tvrdí, že Gruzie svou vojenskou akci dlouho připravovala a během ní nebrala ohled na jihoosetské civilní obyvatelstvo. Z dokumentu, který se předběžnou "neformální cestou" dostal k německé vládě, citoval dnes na svých internetových stránkách magazín Der Spiegel. OBSE ale informaci popřela.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes vyzval Evropu, aby do Gruzie vyslala více pozorovatelů, kteří by zajistili „nestranný dohled“ nad akcemi gruzínské vlády. Rusko „je pro vyslání dalších pozorovatelů do bezpečnostní zóny a pro vytvoření nestranného dohledu nad počínáním gruzínské vlády“, řekl Medveděv v telefonickém rozhovoru s britským premiérem Gordonem Brownem.
OBSE je jediná organizace, která na základě mezinárodního mandátu působí v oblasti a v Gruzii má zastoupení od roku 1992. V době vypuknutí konfliktu 8. srpna bylo na místě osm jejích vojenských pozorovatelů. V úterý se stálá rada OBSE rozhodla vyslat do Gruzie operativně dalších 20 vojenských pozorovatelů, kteří zahájí činnost v pondělí. Tbilisi i Moskva s tím souhlasily. Organizace by postupně mohla v regionu rozmístit až 100 svých neozbrojených vojenských pozorovatelů, pokud si to obě strany budou přát.
Rusko chce konstruktivní dialog
Medveděv v rozhovoru s Brownem dnes, dva dny před mimořádným summitem EU věnovaném gruzínské krizi, řekl, že Rusko počítá s konstruktivním dialogem s Evropskou unií a dalšími mezinárodními organizacemi. Zdůraznil, že Rusko splnilo všech šest bodů rusko-gruzínské dohody o příměří, kterou zprostředkovala Francie. Vysvětlil mu také důvody, proč Moskva uznala nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Agrese gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho radikálně změnila podmínky, za nichž jsme se snažili celých 17 let o urovnání situace, řekl Medveděv.
„Pokusy o remilitarizaci Saakašviliho režimu a jeho revanšistická prohlášení si vynutily okamžitou reakci, aby byla zajištěna bezpečnost a přežití abchazského a osetského lidu,“ zdůraznil ruský prezident.
Der Spiegel: Zpráva OBSE ukazuje chybný postup Gruzie
Podle zprávy OBSE, z níž cituje magazín Der Spiegel, k vypuknutí krize na jižním Kavkaze přispěl chybný postup gruzínské vlády. Gruzínský útok začal dříve, než ruské tanky vjely do tunelu Roki vedoucího pod hřebenem Kavkazu z Ruska do Gruzie, uvádí se ve zprávě. Pozorovatelé OBSE také upozorňují na možné gruzínské válečné zločiny. Například informují o tom, že gruzínská armáda zaútočila na osetské civilisty v noci, kdy spali.
Ruská strana již dříve obvinila Gruzii z pokusu o etnickou čistku v Jižní Osetii. Tbilisi naopak poukazuje na to, že výsledkem ruského vojenského zásahu je naopak „prakticky dokonaná“ čistka vůči gruzínskému obyvatelstvu v této odštěpenecké provincii.
OBSE: Nic takového jsme neřekli
Mluvčí OBSE Martin Nesirky informaci magazínu Der Spiegel odmítl. Uvedl, že zprávy, které pravidelně připravuje mise OBSE v Gruzii, jsou posílány diplomatickou cestou 56 členským státům organizace, tedy i Ruské federaci a Gruzii. Jsou podle jeho slov psány „transparentně, nestranně a nezávisle“ a jsou „spíše faktické než analytické“. „Žádná z těchto zpráv neobsahuje informace, které jsou uváděny v článku magazínu Der Spiegel,“ tvrdí Nesirky.
Rusko-gruzínský spor o Jižní Osetii a Abcházii, dvě oblasti, které jsou formálně součástí Gruzie, ale už více než deset let usilují s podporou Moskvy o nezávislost, se vyhrotil začátkem srpna. Po několikadenních bojích, při nichž ruská armáda donutila Gruzínce po jejich útoku na Jižní Osetii k ústupu a obsadila pak část jejich území, obě strany přistoupily na příměří. Situace se znovu vyostřila v úterý, když Kreml oficiálně uznal samostatnost obou separatistických provincií.
V pondělí má o situaci v Gruzii jednat mimořádný summit EU v Bruselu.
