Řím – Itálie se na čtvrtý pokus dočkala nového prezidenta, nástupcem Giorgia Napolitana zvolil parlament 73letého ústavního soudce Sergia Mattarellu, kterého do volby vyslala vládní Demokratická strana. Mattarella byl zvolen až ve čtvrtém kole, kdy stačily hlasy prosté většiny volitelů. Dnes pro Mattarellu zvedlo ruku 665 volitelů. Slavnostní prezidentský slib složí v úterý v deset hodin dopoledne - úřadu se ujme na sedm let.
Nová hlava státu byla zvolena dva týdny poté, co 89letý prezident Giorgio Napolitano z úřadu odstoupil kvůli vysokému věku. Svůj záměr oznámil už v novoročním projevu. Jeho nástupce vybíralo kolegium 1 009 volitelů složené z poslanců dolní komory, senátorů a zástupců 20 regionů.
V předchozích třech neúspěšných kolech byla nutná dvoutřetinová většina hlasů. Té se však nepodařilo dosáhnout, protože mnoho volitelů, včetně těch z vládního tábora, odevzdalo prázdné hlasovací lístky.
Italský premiér Matteo Renzi před dnešní volbou vyzval ostatní parlamentní frakce, aby podpořily Mattarellu. „Děkuji vám za vaši serióznost,“ reagoval pak po volbě Renzi textovou zprávou. Podle agentury ANSA se však k potlesku po ohlášení výsledků hlasování ostentativně nepřipojili poslanci za populistické Hnutí pěti hvězd a separatistické Ligy severu.
Mattarella: Evropa se musí sjednotit v boji proti terorismu
Sergio Mattarella je známý svými velmi stručnými prohlášeními, což se ukázalo i během jeho prvních slov po zvolení. „Mé myšlenky se nyní upínají především k těžkostem a nadějím našich spoluobčanů. To stačí,“ prohlásil v souvislosti s těžkou ekonomickou situací, které nyní země čelí. Itálie, jež má třetí největší ekonomiku v eurozóně, se potýká s vleklou recesí. Nezaměstnanost se pohybuje nad 13 procenty a mladí Italové se stále častěji snaží najít si práci v zahraničí.
Následně Mattarella nečekaně navštívil památník v Ardeatinských jeskyních na předměstí Říma, kde došlo v roce 1944 k masakru 335 Italů německými vojáky. Prohlásil tam, že se Evropa musí sjednotit v boji proti terorismu, stejně jako se sjednotili spojenci, aby porazili „nacistickou nenávist, rasismus, antisemistismus a totalitu“.
Mattarella je prvním rodákem ze Sicílie, který se stává italským prezidentem. Je údajně odměřený, ale velmi přímý. Svou politickou kariéru zahájil poté, co jeho bratra v roce 1980 zastřelila sicilská mafie.
Zahraniční gratulanti: Gauck, papež i Putin
Novému italskému prezidentovi už blahopřálo několik světových vůdců. Francouzská vláda ve svém prohlášení uvedla, že se prezident François Hollande netrpělivě těší na to, aby s ním mohl navázat stejné vztahy, jako měl s jeho předchůdcem Napolitanem. Ruský prezident Vladimir Putin zase poslal Mattarellovi blahopřejný telegram. Uvedl v něm, že doufá, že bude nový prezident schopný „zachovat a rozšířit“ úzké vazby mezi Itálií a Ruskem.
Německý prezident Joachim Gauck je přesvědčený, že italský vůdce pomůže udržet Itálii na cestě plné reforem. „Přebíráte tuto důležitou roli v okamžiku, kdy vaše země a Evropa čelí velkým výzvám,“ nechal se slyšet Gauck. Telegram zaslal Mattarellovi i papež František. Jak uvedl, doufá, že bude politik vykonávat své povinnosti tak, aby se „zasloužil o jednotu a harmonii v zemi“.
Sergio Mattarella je zkušeným politickým matadorem, poprvé byl zvolen do parlamentu v roce 1983 za Křesťanskodemokratickou stranu. V letech 1987 až 1989 byl ministrem pro vztahy s parlamentem, poté do roku 1990 ministrem školství. V letech 1999 až 2000 byl vicepremiérem a ministrem obrany ve vládě Massima D'Alemy, křeslo ministra obrany si podržel i za další vlády pod vedením Giuliana Amata. V roce 2011 jej parlament zvolil a jmenoval soudcem Ústavního soudu.
