Berlín – Německá města zaplavují přistěhovalci z Rumunska a Bulharska. Starostové tvrdí, že přestávají situaci zvládat hlavně kvůli balkánským Romům, závislým na sociálních dávkách. Berlín hrozí směrem na jihovýchod Evropy odvetou. Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich vyhlásil boj proti zneužívání sociálních dávek, nevylučuje ani tvrdší sankce na evropské úrovni.
Čtvrt milionu lidí z Balkánu je na Německo už moc
„Doma dostávám na dvě děti 60 eur. Tady 180, 190 eur na každé. Německo je prostě lepší,“ vysvětluje důvody emigrace Janko Kamberov - jeden z desítek tisíc Rumunů, kteří přicházejí do Německa každý měsíc.
Od vstupu svých zemí do EU se stejně jako on rozhodlo 60 tisíc Bulharů a 180 tisíc Rumunů. Zejména Romům se otevřela brána k útěku před zoufalými životními podmínkami a rasovou nenávistí. Ani Němci je ale nevítají s otevřenou náručí. Obyvatelé dříve poklidného předměstí Duisburgu například přihlížejí, jak se jejich čtvrť mění k nepoznání. „Minulé léto tu byly na chodnících odpadky do výšky člověka,“ stěžuje si Teresa Stappertová. „Rádi bychom se odstěhovali, ale nejde to. Nikdo naše byty nechce koupit,“ dodává smutně Helga Halleová.
O moc lépe na tom není ani metropole. Jen v únoru nahlásilo v jedné berlínské čtvrti svou živnost na tři tisíce nových rumunských podnikatelů. Není to ale doklad hospodářského boomu - ve skutečnosti totiž většinou nepracují. Jenom živnostníci však smějí v Německu zůstat déle než tři měsíce a pobírat sociální dávky.
Reportáž Martina Jonáše (zdroj: ČT24)
Už minulý týden Berlín zablokoval vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu a chystá vlnu vyhošťování. Podle aktivistů jde o populistické gesto, jenže těch bude nejspíš přibývat. V Německu se blíží volby a protiromské nálady sílí. Hlavní nápor na německý sociální systém se navíc čeká až na začátku příštího roku - v okamžiku, kdy padnou poslední pracovní omezení pro Rumuny a Bulhary.