Moskva – Ruský prezident Dmitrij Medvěděv se při současné návštěvě Číny musí potýkat s „přízrakem stalinismu“. Medvěděv sice sám odsuzuje stalinismus za neospravedlnitelné zločiny, v čínském městě Ta-lien ho přesto uvítali jako „symbol země, která nám přinesla komunismus, marxismus a stalinismus“. Medvěděva v Číně čeká několik ožehavých témat - neústupnost Pekingu ohledně ceny ruského plynu či kopírování ruských stíhaček čínskými firmami.
Ta-lien býval ruským přístavem Port Artur, než jej v roce 1905 dobyli Japonci. Ruští vojáci sice vrátili Japoncům pokořující porážku v roce 1945, kdy základnu přejmenovali na Dalnyj, ale o deset let později ji Moskva předala Pekingu. Na místním hřbitově, kde spočívá na 20 000 carských vojáků a přibližně 2 300 sovětských padlých (včetně mrtvých z korejské války) se Medvěděv v neděli setkal s veterány. Čínská strana prý naléhala, aby část hřbitova s carskými padlými zůstala opominuta.
„Velice si přejeme poděkovat vedení SSSR a sovětské armády! Přejeme si, aby Rusko a Čína žily v přátelství a přispívaly k míru po celém světě!“ citoval dnes ruský list Kommersant slova dcery zesnulého vůdce „rudé Číny“ Mao Ce-tunga, která válku, podobně jako děti dalších čínských komunistických představitelů, strávila v Sovětském svazu. „Jste pro nás symbolem země, která přinesla komunismus, marxismus a stalinismus!“ dodala.
Medvěděv se podle ruských reportérů ocitl v rozpacích, ale delikátně se vyhnul debatě o stalinismu. Nicméně vyhověl prosbě společně se vyfotografovat - když už se totéž čínským veteránům nepoštěstilo se samotným Stalinem.
Medvěděv chce víc za plyn
Ani při dnešních jednání v Pekingu se Medvěděvovi nepodařilo dohodnout cenu plynu, který Rusko chce do Číny dodávat od roku 2015. Peking prý nechce platit za ruský plyn dráže, než nyní platí za australský (145 dolarů za tisíc metrů krychlových), zatímco Moskva podle tisku usiluje alespoň o 180-220 dolarů; Gazprom nyní prodává plyn v Evropě za 308 dolarů.
Ruská delegace se podle listu Vedomosti chystala v Pekingu nastolit také problém s kopírováním dříve dodaných ruských stíhaček Su-27 a Su-30; Číně se sice dosud nepodařilo kopie pozdvihnout na úroveň umožňující zařazení do výzbroje, ale už jim dělá reklamu na světovém trhu. Podle listu se už vyčerpaly možnosti dodávek ruských zbraní, které by Rusko mohlo vyvážet do Číny bez újmy na vlastních zájmech.
