Peking – Počínaje Novým rokem v Číně končí dosavadní kontroverzní praxe, kdy lékaři odebírali popraveným vězňům orgány a používali je pro transplantaci. Lidskoprávní organizace rozhodnutí Pekingu oceňují, není ale jasné, jak čínské zdravotnictví tento zdroj nahradí. Dobrovolné dárcovství totiž dosud brzdí tradice místní kultury, podle které má být tělo pohřbeno neporušené.
„Čína od 1. ledna 'zcela ukončí' využívání popravených vězňů jako zdroje orgánů pro transplantace,“ citovala čínská média minulý měsíc šéfa výboru pro darování orgánů Chuang Ťie-fua. Jediným zdrojem orgánů pro transplantace budou dobrovolné dary, dodal Chuang, který v minulosti působil jako náměstek ministra zdravotnictví.
Čína popravuje nejvíc lidí na světě a přesný počet úzkostlivě tají, odhady se pohybují v rámci tisíců. Organizace pro lidská práva označovaly odebírání orgánů popraveným zločincům za zneužívání odsouzenců na smrt mj. proto, že mají vládní úřady konat bez souhlasu vězňů a jejich rodin. Peking, který snižování své závislosti na orgánech od popravených vězňů sliboval v minulosti opakovaně, tato obvinění soustavně odmítá a tvrdí, že odsouzenci tak činí dobrovolně.
Nedostatek navíc vede k ilegálnímu obchodu. I když od roku 2007 platí zákaz transplantací od žijících dárců kromě blízkých členů rodiny, v Číně bují síť gangů; orgány odebírají zranitelným a zoufalým lidem za směšné peníze, aniž by jim poskytli odpovídající zdravotní péči. Za ledvinu platí kolem pěti tisíc dolarů i méně a běžné jsou inzeráty typu „Darujte ledvinu a kupte si nový iPad“. Operaci nabízejí během deseti dnů, od pacienta pak vyinkasují za transplantaci mnohonásobně víc - kolem dvou set tisíc dolarů. Proslýchá se, že na ilegálním byznysu profitují i některé vojenské nemocnice.
Číňané nemají dárcovství ve zvyku. I kvůli reinkarnaci
Plná závislost čínského zdravotnictví na dobrovolném dárcovství pravděpodobně ještě zhorší nedostatek orgánů určených k transplantaci. Oficiální statistiky čínského ministerstva zdravotnictví ukazují, že v současnosti zhruba 1,5 milionu Číňanů potřebuje transplantaci, z toho 300 000 naléhavě. Ročně je ale provedeno jen 10 000 takovýchto zákroků.
Ve chvíli, kdy země přijde o kontroverzní zdroj orgánů, počet provedených zákroků pravděpodobně ještě klesne. V Číně dá souhlas k posmrtnému odběru orgánů pouze 0,6 člověka na milion lidí (v ČR 19,8), po vytvoření nového dárcovského systému v Číně během letoška darovalo orgány asi 1 500 lidí (víc než za předchozí čtyři roky dohromady). I to je ale málo. Nedostatek dobrovolných dárců má přitom hned dva důvody: tradice čínské kultury velí, že tělo se má kvůli reinkarnaci pohřbít nebo zpopelnit nedotčené, lidé navíc nevěří, že rozdělení orgánů bude férové a transparentní – a že nebudou upřednostněni prominenti.
V rámci reformy čínského zdravotnictví stát pracuje na novém systému - jak třídit orgány na základě naléhavosti, vhodnosti a potřeby pacienta. Pozitivní je, že v průzkumu veřejného mínění se k dárcovství orgánů kladně vyjádřily dvě třetiny mladých Číňanů.
