Hongkong - Sedmadvacátého května začala v provincii Kanton věc pro Čínu naprosto nepředstavitelná: dělnické stávky. Zaměstnanci tamní továrny na autodíly si po deseti dnech vybojovali částečné zvýšení mezd. Hlavně se ale stali inspirací pro ostatní: k protestům se odhodlalo dalších šest podniků. Stávkujících jsou zatím jen desetitisíce, odborníci ale předpovídají, že tento dosud nepoznaný jev může změnit pracovní podmínky v celé zemi i globální obchod.
Čínské úřady i experty překvapila organizovanost stávkujících. Domlouvají se po internetu a přes mobily. Vedle zvyšování platů požadují lepší pracovní podmínky a právo volit si vlastní představitele. Pekingské vůdce děsí představa, že by nárůst stávek mohl následovat polské hnutí před třiceti lety, které vedlo ke vzniku Solidarity a pomohlo k pádu komunismu. Politické obavy doplňuje strach, že Čína ztratí schopnost produkovat nejlevnější výrobky na světě.
Experti nadnárodní výrobce varují, že nároky čínských dělníků na lepší pracovní podmínky nezmizí a ani se neutiší. Éra takzvaných supernízkých platů, tedy platů pod 1 800 korun měsíčně, je v Číně nenávratně pryč, říká pekingský zpravodaj ČT Tomáš Etzler. Již dnes dělníci v některých východočínských metropolích vydělávají dvakrát více než jejich kolegové v Indii nebo ve Vietnamu.
Ke stávkám se poprvé nepřímo vyjádřil i premiér Wen Ťia-pao a vyzval k lepšímu zacházení s čínskou pracovní silou. Čína totiž řeší téměř nerozluštitelné dilema: jak zlepšit podmínky dělníků a zvýšit jejich platy a zároveň udržet nízké ceny čínského zboží a status nejatraktivnějšího vývozce světa. Hrozí totiž nebezpečí, že významné mezinárodní značky začnou hledat zdroj materiálů i v jiných zemích. Mnohé z nich už přijaly tak zvanou strategii Čína plus jedna: většinu produkce sice nechávají v Číně, ale mají továrny i ve Vietnamu, Bangladéši a jiných jihoasijských zemích.
