Praha - Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze se může pochlubit zásadním úspěchem. Po třech letech rekonstrukcí zpřístupnila odborníkům i veřejnosti univerzitní muzeum, které se podle expertů zařadí mezi ty nejvýznamnější. Jméno dostalo po českém paleontologovi Ivo Chlupáčovi.
Stovky zkamenělin rostlin a živočichů, kosti a lebky pradávných tvorů. To vše leželo ještě donedávna v zaprášených krabicích. „Jsou to staré sběry, které byly začátkem dvacátého století nakupovány z celého světa a z lokalit, které dnes už třeba neexistují,“ vysvětluje paleontolog Martin Košťák. „Nápad vznikl přibližně v půlce devadesátých let, protože původní sbírky byly v dezolátním stavu,“ přibližuje paleontolog Martin Mazuch vznik univerzitního muzea.
Podle paleontologů z Univerzity Karlovy se může nově vzniklé muzeum řadit na univerzitní úrovni mezi ty nejvýznamnější. Mapuje vývoj života od nejstarších počátků Země. Podle Mazucha instituce ukrývá až devět set exponátů.
Muzeum poslouží vědcům i veřejnosti
Dominantou Chlupáčova muzea, jenž bude otevřeno studentům, vědcům i veřejnosti, je unikátní osmimetrová replika kostry carnotaura, kterou vědci získali z Argentiny. Nechybí však ani další zajímavé exponáty, například z Německa nebo z Číny. „Mezi nejcennější exponáty patří čengjangská fauna, která je zachovaná s měkkými částmi těla. Můžeme tak vidět obsahy žaludků či střeva,“ tvrdí Košťák.
Vznik paleontologické sbírky se datuje na konec 19. století, významně se však rozrostla po druhé světové válce. Na sklonku šedesátých let fungovala jako výuková expozice, poté už jen chátrala. Rekonstrukce byla podle Hany Kolářové z Univerzity Karlovy financována ze zdrojů, na které přispělo ministerstvo školství i Přírodovědecká fakulta.
