Chilští soudci si sypou popel na hlavu: Za Pinocheta jsme selhali

Santiago de Chile - Chilští soudci se omluvili za to, že za éry diktátora Augusta Pinocheta neřešili zločiny na lidských právech. Země si za týden připomene čtyřicáté výročí dne, kdy se samozvaný vládce dostal vojenským převratem k moci v zemi. „Přišel čas požádat o odpuštění oběti… a chilskou společnost,“ uvádí se v prohlášení asociace chilských soudců.

Soudcovská asociace uvedla, že soudy během diktatury v letech 1973 až 1990 ignorovaly podněty lidí, kteří žádali objasnění zločinů páchaných režimem na nich samotných či na jejich blízkých. Během této doby soudy odmítly zabývat se více než 5000 případy. Soudci se ke své historické spoluvině za fungování diktatury přitom postavili dosud nejjasněji od Pinochetova pádu, když uznali, že soudy měly tehdy dělat daleko více pro ochranu lidských práv.

Režim generála Pinocheta má na svědomí okolo tří tisícovek mrtvých či beze stopy zmizelých lidí z řad politických oponentů, další tisíce byly vystaveny mučení. Asociace přiznala, že její členové, zvláště pak Nejvyšší soud, neplnili svou povinnost ochraňovat práva obyvatel země před útlakem ze strany státu. Příbuzní Pinochetových obětí tvrdí, že obvyklou odpovědí soudů na žádost o prošetření případů porušování lidských práv či zmizení beze stopy bylo strohé oznámení, že o jejich osudu nemají soudci žádné informace.

Augusto Pinochet se dostal k moci vojenským převratem v září 1973, při němž byl svržen a zahynul demokraticky zvolený levicový prezident Salvador Allende. Pinochet zemřel v roce 2006, za zločiny provázející jeho vládu nebyl nikdy souzen. Odhaduje se, že během jeho éry bylo zabito na tři tisíce lidí, 28 tisíc bylo mučeno a 200 tisíc lidí uprchlo do exilu.

Pinochetova éra začala svržením levicového prezidenta Allendeho, který vzápětí podle oficiální verze spáchal sebevraždu. Chilská společnost je ve vnímání tohoto období dlouhodobě rozdělena. Generálovi přívrženci - většinou voliči pravice - tvrdí, že vyvedl zemi z hrozby hospodářského kolapsu pod vládou komunistů a učinil z Chile prosperující vzor pro zbytek Jižní Ameriky. Odpůrci ale zastávají názor, že diktaturu a porušování lidských práv nelze ničím ospravedlnit, a obviňují jej z údajné vraždy Allendeho. Pravicový prezident Sebastián Piňera v srpnu ve snaze smířit obě části národa prohlásil, že převrat z 11. září 1973 je „historickým faktem“ a jeho čtyřicáté výročí je časem pro reflexi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil Trumpově administrativě vyplatit celou potravinovou pomoc

Federální soud ve Spojených státech ve čtvrtek nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vyplatit do pátku plnou potravinovou pomoc čtyřiceti dvěma milionům Američanů s nízkými příjmy. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda, která je kvůli sporu v Kongresu v platební neschopnosti, takzvaném shutdownu, chtěla uvolnit jen zhruba polovinu potravinových dávek.
před 7 mminutami

NATO předstihlo Rusko ve výrobě munice, řekl Rutte

Až donedávna bylo Rusko v produkci munice před spojenci NATO. Situace se však údajně dramaticky změnila. Aliance podle generálního tajemníka Marka Rutteho zvýšila tempo a posunula se vpřed, uvádí tisková agentura RBC-Ukraine.
před 1 hhodinou

Lidé v Gaze mezi troskami čelí hladu a „falešnému příměří“

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.
před 1 hhodinou

Súdánské polovojenské oddíly souhlasí s příměřím, armáda zřejmě ne

Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) po dvou letech bojů s armádou souhlasí s humanitárním příměřím. Návrh na klid zbraní předložila v září skupina zemí, ve které jsou Spojené státy či Saúdská Arábie. Armáda podle předchozích prohlášení však zřejmě nebude ochotna na zastavení bojů přistoupit. Americká diplomacie vyzvala obě strany, aby na příměří přistoupily.
17:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na města v Libanonu

Izraelské letectvo ve čtvrtek odpoledne zasáhlo několik měst a obcí na jihu Libanonu, píší libanonská média s odvoláním na své reportéry z místa. Izrael před tím vydal evakuační výzvy pro oblasti ve čtyřech libanonských obcích a oznámil údery na pozice šíitského hnutí Hizballáh. Nejméně jedna osoba zemřela. Kolem 19:00 SEČ izraelská armáda oznámila, že údery ukončila.
15:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli shutdownu omezí v USA provoz desítek hlavních letišť

Spojené státy kvůli takzvanému shutdownu, tedy platební neschopnosti americké vlády, omezí provoz na čtyřiceti hlavních amerických letištích o deset procent. Oznámil to ministr dopravy Sean Duffy, který chce toto opatření zavést v pátek, uvedly agentury a server BBC. Podle informací agentury AP se omezení dotkne mimo jiné letišť v New Yorku, Los Angeles nebo Chicagu.
02:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
před 7 hhodinami

Tajfun a záplavy na Filipínách připravily o život 114 lidí, platí stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze. Tajfun později zasáhl i centrální Vietnam, úřady varují před sesuvy půdy a povodněmi.
02:08Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...