Česká designérka Viktorie Beldová, jejíž rodina desítky let pečuje o svatováclavskou korunu, navrhla korunovační klenoty pro kambodžského krále Nordoma Sihamoniho. Východoasijská monarchie postrádá své královské insignie od republikánského převratu v sedmdesátých letech, nový návrh je do začátku února k vidění v pražské galerii Kvalitář.
Původní koruna kambodžských králů měla tvar protáhlého kuželu, a odkazovala tak na posvátnou horu Meru. Zlaté insignie dekorované diamanty ovšem mohl na svou hlavu naposledy položit král Norodom Sihanuk, a to před půlstoletím. Když v roce 1970 generál Lon Nol vyhlásil v Kambodži republiku, vícestupňová královská koruna podobná té thajské zmizela – a už nikdy se nenašla.
Po vzoru Angkor Vatu
Se svéráznou inciativou nyní přichází absolventka pražské UMPRUM Viktorie Beldová, jejíž rodina se již několik desítek let stará o korunu českou; Beldové otec i dědeček pracovali na svatováclavské replice, a mladá designérka tak navázala na rodinnou tradici, jen místo evropských zacílila na asijskou monarchii.
Do Kambodže se osobně vydala, aby pro tvorbu klenotů našla inspiraci; při práci na koruně nakonec vycházela z tvarosloví chrámu Angkor Vat z dvanáctého století ukrytého v kambodžské džungli, jako hlavní materiál použila zlato a stříbro.
Na koruně lze najít i významné znaky kambodžské kultury – motivy lotosu nebo posvátného stromu Bódhi, pod kterým Buddha došel osvícení. „Kambodžské obyvatelstvo jsou buddhisté a náboženství je důležité. Horní motiv koruny, lotos, obsahuje rubín, který se v Kambodži těží,“ dodává sama Beldová s tím, že techniky použité při výrobě přizpůsobovala i možnostem Kambodže, aby mohly být korunovační klenoty vyrobeny i tam.
Neúspěšná snaha oslovit krále
Beldová se také prostřednictvím české ambasády opakovaně snažila kontaktovat kambodžskou královskou rodinu. V nejužším kruhu neuspěla, komunikaci se jí ale podařilo navázat s královým bratrancem, jenž při výrobě koruny s kambodžskými symboly pomáhal. O koruně pro kambodžského krále, kterou navrhla česká designérka, píší tento týden i kambodžská média. Sám vladař o ní prý také ví, zatím se ale nevyjádřil, jak se mu líbí.
Panovník Norodom Sihamoni, který stojí v čele asijské země od roku 2004, má přitom vazbu na Česko. Většinu života strávil v cizině. V devíti letech odjel do Prahy, kde vystudoval konzervatoř a balet na Akademii múzických umění a dodnes umí výborně česky.
Po návratu do vlasti byl spolu s dalšími členy královské rodiny zajat Rudými Khmery, příslušníky kambodžské ultralevicové organizace, jež se brutálními metodami pokoušela v zemi vybudovat čistě agrární společnost. V domácím vězení strávil Sihamoni tři roky. Těsně před vietnamskou invazí do Kambodže v roce 1979 se Sihamonimu podařilo uprchnout do Číny. Později pobýval v KLDR a počátkem 80. let se usídlil jako baletní mistr ve Francii, kde žil následující dvě desetiletí.
