Washington - George Bush se dnes vyslovil pro zastavení růstu emisí kysličníku uhličitého své země v roce 2025, jeho návrhy se ale setkaly s okamžitou kritikou demokratů i ekologů. Americký prezident až dosud rázně odmítal, aby Spojené státy přijímaly jakékoli závazky na snižování emisí skleníkových plynů.
Bush je především pro omezení emisí elektráren. „Abychom dosáhli našeho cíle pro rok 2025, budeme muset rychleji zpomalovat růst emisí skleníkových plynů v elektrárenském sektoru, aby dosáhly vrcholu během deseti až patnácti let a potom se snižovaly,“ řekl prezident.
Projev ale nepředkládá konkrétní návrhy, jen principy jako je zaměření na emise elektráren. Bush také odmítl nové ekologické daně, opuštění jaderné energetiky a vytváření nových obchodních bariér. Prezident nový plán předestřel před třetí schůzkou zástupců hlavních znečišťovatelů ovzduší. Setkání inicioval právě Bush; do konce roku se má dospět k definování cílů ohledně emisí skleníkových plynů.
Umožnit zvyšování emisí dalších 17 let - to není plán ale vtip, reagovala na Bushův návrh předsedkyně senátního výboru pro životní prostředí, demokratka Barbara Boxerová. Prezident se na poslední chvíli snaží zabránit jakékoli smysluplné akci proti globálnímu oteplování, řekl Carl Pope, ředitel ekologické organizace Sierra Club.
Spojené státy se za Bushovy vlády dlouhodobě odmítaly zapojit do boje proti emisím. Patří sice k největším producentům skleníkových plynů, ale obávají se, že povinné snižování emisí by poškodilo jejich ekonomiku. Proto Bush zrušil americký podpis pod Kjótským protokolem z roku 1997, který stanovil konkrétní cíle pro boj se stále větším množstvím vypouštěných skleníkových plynů.
V Kjótském protokolu nepřijaly závazky ani rychle se rozvíjející ekonomiky, jako jsou Čína, Indie a Brazílie. Bush proto opakuje, že povinnost snižovat emise by ohrozila americkou konkurenceschopnost a zvýhodnila země, jako jsou právě Čína nebo Indie.
Nová iniciativa Bílého domu přichází v době, kdy Bush podle kongresových demokratů i ekologů v tomto směru ztrácí na vlivu v domácí i mezinárodní debatě o klimatické změně.
Všichni tři prezidentští kandidáti - demokraté Hillary Clintonová a Barack Obama i republikán John McCain - chtějí podstatně důraznější kroky proti klimatické změně, než o jakých mluví Bush. Všichni tři podporují limity emisí skleníkových plynů a systém obchodování s povolenkami. Bush končí v Bílém domě 20. ledna příštího roku.
Kongres, v němž mají převahu demokraté, se již nyní zabývá novými zákony, které by stanovily povinné limity pro emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Bush dal dnes najevo, že takové návrhy nepodpoří. „Chybnou cestou je zvyšovat daně … nebo požadovat náhlé a drastické snižování emisí, které nelze realizovat a které poškodí naši ekonomiku,“ řekl.
Bushovy plány zaostávají za záměry Evropské unie, která předpokládá snížení emisí do roku 2020 o dvacet procent ve srovnání s úrovní roku 1990. Unie je ochotná snížit emise o 30 procent, pokud to udělají i další bohaté země.
