Sarajevo - Bosna a Hercegovina by měla přidat v tempu ve směru k Evropské unii. V Sarajevu to řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Stabilizační a asociační dohodu už země uzavřela s unií loni, ještě letos by pak chtěla podat přihlášku ke členství. Stát se ale potýká s ekonomickou krizí a etnickými spory. Český ministr tlačí na Bosnu především kvůli tomu, že integrace západního Balkánu do unie je jednou z priorit českého předsednictví.
Důležitá je také ústavní reforma. Bosna je po válce z let 1992-95, při níž zemřelo 100 tisíc lidí, rozdělená Daytonskými dohodami na dva autonomní územní celky - Republiku Srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny. Na třech úrovních tak má 14 vlád - znamená to, že tří a půl milionová země má 144 ministrů a 700 poslanců, což je drahé a nefunkční. Žijí tu tři etnika - Srbové, Bosenci a Chorvati, tři náboženské skupiny - pravoslavní, muslimové a katolíci.
K etnickým problémům se navíc přidala i finanční krize. Vývoz upadá, bují šedá ekonomika, roste nezaměstnanost. Země chce půjčku od Mezinárodního měnového fondu. Místní předáci se ale zatím ani neshodli, kolik peněz by to mělo být.
Bosna je také stále pod mezinárodní správou, ta by ale podle vysokého představitele mezinárodního společenství v této zemi Valentina Inzka mohla skončit v červnu.
