Bolivijský prezident Morales prosadil levicové reformy ústavy

La Paz - Levicový bolivijský prezident Evo Morales se dohodl s pravicovou opozicí na podpoře nové kontroverzní ústavy. Ta ještě víc upevňuje levicové principy a prezidentovu moc. Morales opozici k podpoře ústavních změn přesvědčil, když slíbil, že bude kandidovat na prezidentský post už jen jednou. Před budovou kongresu Moralese podpořily desítky tisíc lidí, převážně domorodých Indiánů.

„Čtyři politické strany se shodly na možné ratifikaci nové ústavy. Referendum, které má schválit ústavní změny, se bude konat 25. ledna,“ řekl Morales. Podle dohody se navíc mají v prosinci 2009 konat nové volby prezidenta i zástupců do kongresu. Morales poznamenal, že kongres v pondělí ještě tuto dohodu oficiálně stvrdí.

Nová ústava zajišťuje prezidentovi možnost vládnout ve dvou po sobě následujících pětiletých obdobích. Dříve přitom mohl kandidovat pouze jednou. A tato změna se nelíbila především pravicové opozici, podle které by tak Morales získal příliš velkou moc. I přesto nakonec Morales v kongresu podporu pro změny získal. Podařilo se mu přesvědčit pravicové oponenty, když se zaručil, že do prezidentského úřadu bude kandidovat už jen jednou.

Dokument je podle Moralese vystavěn na levicových ekonomických principech. Nová ústava by měla zajistit ještě centralizovanější kontrolu hospodářství, nebo pozemkovou reformu. Od nástupu do funkce v lednu 2006 Morales prosadil mnoho změn, stát kontroluje energetické i těžební podniky. Ústavní změny by měly poskytnout větší autonomii pro regionální vlády. Listina bude obsahovat i dalších více než 100 změn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hrdinství válečných veteránů uctili lidé v Česku i v zahraničí

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnosti vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.
před 3 mminutami

Česko může požádat o vynětí z mechanismu migrační solidarity, uvedla Komise

Česko patří k šesti zemím, které čelí v důsledku kumulativních tlaků v posledních pěti letech významné migrační situaci, a proto může požádat o vynětí z takzvaného mechanismu solidarity, uvedla Evropská komise. Dodala, že Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko mohou žádat o plný nebo částečný odpočet svých příspěvků „do rezervoáru solidarity“ na nadcházející rok. Komise to napsala v první výroční zprávě o migraci a azylu.
17:17Aktualizovánopřed 12 mminutami

V havarovaném tureckém letounu bylo dvacet vojáků

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Resort obrany podle agentury Reuters uvedl, že na palubě bylo dvacet tureckých vojáků včetně posádky. Úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.
14:03Aktualizovánopřed 27 mminutami

V Pokrovsku je asi tři sta ruských vojáků, uvedla ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi tři sta ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
13:45Aktualizovánopřed 46 mminutami

Slovensko po srážce vlaků a výzvě premiéra vyměnilo vedení železničního dopravce

Slovenské ministerstvo dopravy po nedělní srážce vlaků vyměnilo vedení národního vlakového dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). K odvolání představitelů firmy po již druhé srážce vlaků tohoto dopravce během několika týdnů vyzval v pondělí premiér Robert Fico (Smer). Odstraňování havarovaných souprav podle správce železniční infrastruktury ŽSR skončilo v úterý, omezení pro vlakovou dopravu na tomto hlavním koridoru ale potrvá až do ukončení oprav tratě.
12:35Aktualizovánopřed 48 mminutami

Turecká prokuratura žádá pro opozičníka Imamoglua přes dva tisíce let vězení

Přes dva tisíce let vězení hrozí přednímu tureckému opozičnímu politikovi Ekremu Imamogluovi, který byl zatčen v březnu, kdy vykonával funkci istanbulského starosty. Podle obžaloby vytvořil s dalšími čtyřmi stovkami lidí korupční síť, která v průběhu deseti let připravila stát o 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun). Prokuratura navrhuje obžalovat i největší opoziční stranu CHP, jejímž je Imamoglu členem, což by mohlo vést až k jejímu zrušení, píší agentury. CHP tvrzení prokuratury proti Imamogluovi a dalším svým politikům odmítla.
14:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od doby, co je Kennedyho centrum Trumpovo, návštěvnost upadá

Tržby za představení v Kennedyho centru, jedné z nejprestižnějších amerických kulturních institucí, jsou nejhorší od pandemie covidu-19. Upozornila na to analýza deníku Washington Post. Centrum v hlavním americkém městě se potýká s kritikou od doby, kdy dohled nad programem, který považoval za příliš woke, převzal coby předseda prezident Donald Trump a do vedení dosadil republikánské sympatizanty.
před 1 hhodinou

Na narušování vzdušného prostoru NATO je třeba reagovat silou, zdůraznil Pavel

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.
12:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...