Směs pochvalných, varovných i burcujících slov přednesl papež František jako první hlava katolické církve v americkém Kongresu. Vyzval například k obezřetnosti vůči všem druhům extremismu, mimo jiné ale vyzval ke zrušení trestu smrti po celém světě. Během své řeči také vzpomenul na velké osobnosti USA, které podle něj bojovaly za svobodu – Abrahama Lincolna, Martina Luther Kinga, Dorothy Dayovou nebo Thomase Mertona.
František ve svém projevu nepřímo komentoval řadu současných světových krizí. Výrazně varoval před náboženským extremismem, proti kterému prý ale svět nesmí bojovat na úkor svobody. „Je tu navíc další pokušení, kterému musíme umět vzdorovat – a to zjednodušování, které vidí jen dobro a zlo, jen spravedlivé a hříšníky. Současný svět ale je mnohem složitější,“ zmínil papež.
Proti fundamentalismu není podle papeže imunní žádné náboženství. Zvláštní obavy v tomto ohledu František vyjádřil o osud křesťanů na Blízkém východě, které na území Sýrie a Iráku pronásledují radikálové z organizace Islámský stát (IS).
Mezi další důležitá témata zahrnul životní prostředí a jeho ničení lidskou činností. Zdůraznil své přesvědčení, že USA mohou v environmentální politice sehrát důležitou roli. „Nyní je čas na odvážné činy a strategie,“ řekl. Ekologické otázky jsou ostatně oblast, kterou v poslední době často zdůrazňuje i šéf Bílého domu Barack Obama.
František se vyjádřil rovněž k aktuální uprchlické krizi, která podle něj znamená bezprecedentní výzvu. Vyzval členy Kongresu, aby odmítli „nepřátelský způsob uvažování“ o přistěhovalectví a uznávali lidi, kteří se chtějí přestěhovat do Spojených států, jako lidi, kteří chtějí zlepšit život svých rodin.
Další citlivé téma předestřel, když vyzval k celosvětovému zrušení trestu smrti. Spojené státy přitom patří mezi země, v nichž se za těžké zločiny stále popravuje a také v Kongresu má zachování trestu smrti stále výrazně většinovou podporu.
František také vyjmenoval několik osobností americké historie, ze kterých si prý Američané mohou vzít příklad i pro dnešek. Hovořil o někdejším prezidentovi Abrahamu Lincolnovi, aktivistovi Martinu Lutheru Kingovi, sociálně angažované novinářce Dorothy Dayové i významném katolickém teologovi Thomasi Mertonovi. „Historie nám ukazuje, že tito muži a ženy přes veškeré svoje odlišnosti byli schopni tvrdou prací sebeobětování pomoci mnohým dalším lidem, mnozí dokonce za cenu svého vlastního života,“ zmínil papež.
František je první hlavou římskokatolické církve, která před poslanci amerického Kongresu promluvila. Oficiálně nicméně hovořil z pozice nejvyššího představitele vatikánského státu. Svůj projev pronesl v angličtině.
Při příchodu se Františkovi dostalo nadšeného potlesku. Zvláštní význam má papežův projev především pro členy parlamentu katolického vyznání, k nimž patří mimo jiné šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner nebo vůdkyně demokratické menšiny Nancy Pelosiová. Katolíkem je i viceprezident Joe Biden. Sám prezident Barack Obama se hlásí k protestantství.
Na programu své první návštěvy v USA má František dnes ještě setkání s bezdomovci washingtonské farnosti svatého Patrika. Jeho další zastávkou pak bude New York.
Role katolíků v USA stále roste
Vliv katolické církve v USA v posledních letech stále roste a její členové obsazují ty nejvyšší posty v zemi. Joe Biden je prvním katolickým viceprezidentem vůbec, a pokud by uspěl v prezidentských volbách, stal by se po Johnovi F. Kennedym teprve druhým katolickým prezidentem v historii. Stejného vyznání je i šest dalších kandidátů na prezidentský úřad.
Také koncentrace katolíků v Kongresu je poměrně vysoká – mezi zákonodárci je jich bezmála třetina. V případě Nejvyššího soudu se ke katolictví hlásí šest z devíti soudců.
Změny se projevují i na složení katolického obyvatelstva, především v souvislosti s velkou migrační vlnou Hispánců. Původně byli typickými katolíky běloši žijící na severovýchodě země, většinou příznivci republikánů. Nyní jim „konkuruje" početná skupina z jihozápadu, která je tvořena právě Hispánci, jejichž volební hlasy získávají naopak demokraté. Právě oni očekávají, že papež bude při své návštěvě mluvit o tíživé situaci lidí žijících na okraji společnosti.
