Moskva – Ruská armáda chce zrekonstruovat starý křižník Aurora, ze kterého zazněl pověstný první výstřel ruské bolševické revoluce v roce 1917. Do péče dostane historickou loď ruské námořnictvo. Křižník chtějí dát do pucu tak, aby mohl znovu vyplout a případně sloužit i jako cvičná loď.
Ruské námořnictvo chystá opravu Aurory v přepočtu za čtvrt miliardy korun. Časem by měl získat podobu již dávno zašlé slávy, měla by se obnovit historická výzdoba a vrátit by se měly na loď i zbraně.
Plánovaná rekonstrukce plavebních a jiných zařízení by měla být hotová do léta 2014. Loď pak odpluje do doků, kde na ní budou zhruba tři roky pracovat restaurátoři. Až bude loď opravená, ujme se jí ministerstvo obrany, které z ní chce udělat cvičnou loď.
Téměř 70 let kotví Aurora na jednom místě na nábřeží v Petrohradu. Naposledy se rekonstruovala před 25 lety. Loď není v nejlepším stavu. „Je to spíš památka a exponát než něco, co by připomínalo loď,“ říká zpravodaj ČT Miroslav Karas. Navíc na řece, kde řadu let kotví, nikdo nečistí dno, a mohla by tak uvíznout. Dnes tak zatím Aurora není schopná vyplout na moře.
Aurora dala v roce 1917 svým výstřelem signál k útoku na sídlo tehdejší prozatímní vlády, petrohradský Zimní palác, a zahájila tak bolševickou Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Slavný výstřel byl sice slepý, ještě za druhé světové války ale loď skutečně bojovala, když bránila přístupy k Leningradu obleženému nacisty. Křižník byl z činné služby vyřazen 17. listopadu 1948, od roku 1956 bylo na lodi muzeum.
Spravovala ho armáda, která historické plavidlo v roce 2010 předala námořnímu muzeu. Námořnictvo se ale uvolilo hlídkovat na lodi dál, odešlo až v roce 2012. Loď má za sebou i skandály s natáčením pornografických filmů, s bujarými večírky ruských zbohatlíků a anarchistům se také podařilo vztyčit na křižníku pirátskou vlajku.
Loď dlouhá 127 metrů (o 23 metrů delší než Národní muzeum na Václavském náměstí) a široká 17 metrů, s ponorem 6,4 metru, výtlakem 6 731 tun a třemi charakteristickými komíny byla postavena v petrohradských docích v letech 1897 až 1900, o tři roky později se stala součástí carské válečné flotily. Zúčastnila se čtyř válek - rusko-japonské v roce 1905, kdy přežila tvrdou porážku ruského loďstva u Cušimy, první světové války, ruské občanské války a druhé světové války. Její posádku tvořilo 422 mužů.
