Washington - Americký uprchlík Edward Snowden by se mohl dočkat amnestie. Připustil to jeden z vlivných činitelů Národní bezpečnostní agentury (NSA) Richard Ledgett. Snowden, který žije v Rusku, by se ale musel zavázat, že už nebude vypouštět žádné tajné informace. Amnestii zatím zásadně odmítá ředitel agentury Keith Alexander. Následně ji odmítl i Bílý dům.
Ledgett, jenž má na starosti posoudit škody, které úniky informací způsobily, tvrdí, že NSA zvažuje nabídnout Snowdenovi amnestii. O možnosti vzájemné dohody hovořil v pořadu americké televizní stanice CBS. „Podle mě to stojí za debatu,“ konstatoval Ledgett s tím, že by potřeboval ujištění o zajištění zbytku dat, píše server BBC News.
Veřejnost viděla jen 1 procento uniklých informací
Ledgett už dříve v rozhovoru pro zpravodajskou agenturu Reuters uvedl, že ho „velmi trápí“ osud vysoce utajovaných dokumentů, jež dosud neprosákly na veřejnost. NSA si myslí, že měl Snowden přístup zhruba k 1,7 milionu souborů. Jejich zveřejnění by bylo podle Ledgetta „katastrofální“. Začátkem tohoto měsíce přitom vyšlo najevo, že pouze jedno procento uniklých materiálů bylo zveřejněno v médiích.
Ředitel NSA Alexander, který odchází začátkem příštího roku do důchodu, ale jakoukoli myšlenku týkající se amnestie pro Snowdena odmítá. „Je to stejné, jako kdyby vzal jako rukojmí padesát lidí, deset z nich zastřelil a pak řekl, že když dostane amnestii, ostatní nechá jít,“ podotkl šéf agentury.
Snowden dostal dočasný azyl v Rusku, Spojené státy se marně snaží o jeho vydání zpět do země, kde je obviněn mimo jiné ze špionáže či neoprávněného vyzrazení utajovaných informací. Hrozí mu roky za mřížemi.
Americká agentura NSA se v červnu stala terčem kritiky kvůli odhalením týkajícím se programu na sběr informací PRISM. Na jeho základě může mít NSA přehled o téměř všech telefonních hovorech v USA. Může sledovat pohyb jakéhokoliv mobilu na světě, a dokonce zmapovat vztahy mezi uživateli mobilních telefonů.
Nedávno se provalilo, že mezi sledovanými byli i vrcholní státníci - aféra tak poškodila zejména vztahy USA s jejich spojenci. Program umožňuje také mapovat obrovské objemy dat z provozu amerických internetových firem, jež byly v minulosti podezřívány z toho, že zpravodajským službám ochotně umožňují masový přístup do databází. To ale odmítají.
Internetovým gigantům už dochází trpělivost. Ztráta soukromí podle nich podrývá svobodu - ale hlavně ohrožuje jejich zisky. Osmička firem čítající Google, Apple, Microsoft, Yahoo, LinkedIn, Facebook, Twitter a AOL se proto spojila do aliance pro reformu vládního sledování a žádá amerického prezidenta a Kongres o dalekosáhlé změny sledovacích programů (více čtěte zde).
