Převahu na trhu se zbraněmi posílily v posledních letech zbrojovky ze Spojených států amerických. Druhým největším dodavatelem zbraní na světě je Rusko a třetím Čína, která v předchozích letech přeskočila Německo a Francii. Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) vydal výroční zprávu o globálním obchodu se zbraněmi. Jeho údaje z let 2011 až 2015 ukazují, že celkový objem světového obchodu se zbraněmi soustavně roste od roku 2001. Předtím 20 let klesal.
Americké zbrojovky posílily dominanci na trhu. Hned za nimi je Rusko
Spojené státy drží prim v dodávkách zbraní, jejich podíl na trhu mezi lety 2006 a 2010 poskočil z 29 na 33 procent. Američtí výrobci těží z toho, že jejich klienti pocházejí z nejrůznějších končin světa. V posledních pěti letech USA prodaly nebo darovaly velké zbraně 96 státům a americký obranný průmysl má v zahraničí velké objednávky. Podle ředitelky sekce výdajů na zbrojení SIPRI Aude Fleurantové jsou v tom zahrnuty i zakázky devíti zemí na celkem 611 bojových letounů F-35.
I přes sankce je Rusko světovou dvojkou
Také ruské zbrojovky posílily pozici na světovém trhu, patří jim čtvrtinový podíl i přesto, že trend oslabily v letech 2014 a 2015 protiruské sankce Západu. Ruské firmy vyvážejí více než ty americké do Indie, což je největší světový dovozce zbraní s podílem 14 procent na celkových dovozech. Nakupuje dvakrát víc zbraní než druhý největší importér, jímž je Saúdská Arábie, a třikrát víc než Čína, která je třetím světovým dovozcem zbraní.
Číně jakožto třetímu největšímu exportérovi zbraní v posledních letech náleží podíl 5,9 procenta. Odběrateli čínských zbraní jsou především další asijské státy jako Pákistán, Bangladéš a Barma. Své pozice naopak vyklízejí evropští producenti. Například objem exportu německých zbraní poklesl za posledních pět let o polovinu na nynější 4,7 procenta podílu na světovém vývozu. Evropští výrobci doplácí především na pokles objednávek jejich evropských partnerů o 41 procent. Důvodem jsou rozpočtové škrty.