Archeologové zahajují na Uherskohradišťsku unikátní výzkum, který má zjistit, zda v oblasti žijí potomci lidí z dob Velké Moravy, tedy věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Výzkum organizuje Moravské zemské muzeum, konkrétně jeho Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti. Vzorky DNA současných lidí chtějí porovnat s kosterními pozůstatky. Odborníci vybrali i některá příjmení, o kterých se traduje, že sahají do minulosti: např. Raštica, Omelka, Bobčík nebo Hvožďa.
Cílem vědeckého výzkumu je srovnání DNA, tedy nositele genetických informací, získaných analýzami kosterních ostatků pocházejících z raně středověkého pohřebiště na výšině sv. Metoděje v Uherském Hradišti - Sadech a lidí žijících v současnosti ve vybraných městech a obcích Uherskohradišťska.
„Dnešní města Uherské Hradiště a Staré Město skrývají pod zemí jedno z nejvýznamnějších center Velkomoravské říše, které se v 9. století pravděpodobně jmenovalo Veligrad," vysvětluje archeolog Luděk Galuška.
„Jedná se především o muže - nositele příjmení, o němž se v obci traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti, například Raštica po knížeti Rastislavovi, a zvláště o ty, kteří mohou svůj rodokmen doložit i konkrétními záznamy: rody sahající do 17. století jako například Dřínka, Hrabec, Hrubý, Zajíček, Jurásek a tak dále," dodává náměstkyně ředitele muzea Eva Pánková Pánková.
Dobrovolníkům ochotným zapojit se do průzkumu odborníci odeberou sliny ke genetickému výzkumu. Muzeum těmto lidem zaručuje anonymitu. „Výsledná informace, tedy zda dávní předchůdci účastníků výzkumu žili v době Velké Moravy a raného českého státu, tedy v 9. až 12. století, a mohli se teoreticky setkat s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, bude všem zúčastněným poskytnuta zdarma,“ dodala Pánková.
Odběry vzorků slin dobrovolných dárců provede specialistka v prostorách Centra slovanské archeologie v Uherském Hradišti, a to v pondělí 7. prosince od 13:00 do 18:00, ve středu 9. prosince od 08:00 do 13:00 a v sobotu 12. prosince od 09:00 do 16:00.
